Zašprajcnul se v zatáčce

09.04.2024

Třeboň – Průjezd náklaďákem s dlouhým a plně naloženým přívěsem ulicí Na Chmelnici se šoférovi (69)...

[přečtěte si celý článek]


Východní silniční obchvat Nové Bystřice: Bude o záměru rozhodovat referendum?

07.03.2024

V roce 2022 zadal Jihočeský kraj zpracování dokumentace v souvislosti s dlouho plánovaným silničním...

[přečtěte si celý článek]


Členové spolku Chraňme Českou Kanadu mají k obchvatu města výhrady.

01.04.2024

K hojně diskutovanému tématu silničního obchvatu Nové Bystřice se níže vyjadřuje Marta Bartošková...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Lukáš Příkazký exkluzivně pro Žurnál

Publikováno: 05.07.2019

„Když jde herci pára od pusy, protože je osmnáct stupňů pod nulou, na obrazovce to vypadá dobře, ale natáčení takové scény opravdu moc příjemné není,“ říká Lukáš Příkazký (34), představitel policisty Lupínka v drsné televizní krimi Rapl, a dodává: „Kostýmy měly jiný úkol než nás hřát.“ Sympatický herec z ansámblu Divadla Palace přijel minulý měsíc i do Jindřichova Hradce a na jevišti Kulturního domu Střelnice se svými kolegy exceloval v proslulé komedii Pension pro svobodné pány.

Pension pro svobodné pány je klasika. Upřednostňujete takovéto profláknuté kousky nebo máte raději záležitosti méně známé?

L. Příkazký: Těžko říct. Na tuhle otázku vám asi odpovědět nedokážu, mám rád obojí. Jisté je to, že když si v divadle můžu vybrat, vždycky upřednostním komedii.

Máte za sebou druhou řadu krimi seriálu Rapl. Hlavní protagonista Hynek Čermák se nechal slyšet, že natáčení bylo hodně fyzicky náročné. Můžete to potvrdit?

L. Příkazký: Můžu. Fyzicky náročné byly obě série. Vstávání časně ráno, noční natáčení, zima… Když jde herci pára od pusy, protože je osmnáct stupňů pod nulou, na obrazovce to vypadá dobře, ale natáčení takové scény opravdu moc příjemné není. Kostýmy měly jiný úkol než nás hřát. Já mám ale takovéto akční natáčení v exteriérech rád. Práce v ateliérech mě baví mnohem míň.

Jedna z hlavních rolí ve špičkové krimi… To je solidní zářez do pažby, že?

L. Příkazký: Ano. Na podobně formulovanou otázku už jsem odpovídal a svou odpověď teď klidně zopakuju: V takové věci bych hrál klidně i zadarmo. Angažmá v kousku jako je Rapl je pro herce obrovskou příležitostí a já to beru tak, že v souvislosti s mou hereckou kariérou je Rapl záležitost naprosto zásadní.

Proč si vás tvůrci seriálu vybrali? Chtěli protiklad k tvrďákovi Čermákovi-Kunešovi?

L. Příkazký: Já se na to vlastně nikdy neptal, ale nejspíš asi jo. Jeden polda vzdělanej, druhej hlavně drsnej. Asi tak. Neotesaný rapl Kuneš úspěšně uplatňuje tvrdé metody ulice, zatímco křehký Lupínek je vystudovaný kriminalista a k vyšetřování přistupuje zcela odlišně. Jako tým však fungují skvěle.

Byl součástí přípravy na tento seriál nějaký speciální výcvik?

L. Příkazký: Ani ne. Snad jen takové menší školení ve střelbě, ale to mi poskytl sám Hynek Čermák, který je k tomu kompetentní. Ukázal mi, jak se pistole správně drží, jak se míří, naučil mě, jak se pistole nabíjí, upozornil mě na chyby, co jsou ve filmech často k vidění atp. Používali jsme pochopitelně rekvizity, ale to divák nesměl poznat o nic víc, než že o bouchačkách nemám ani ponětí.

Rapl 2 je odvysílán. Lze očekávat třetí řadu?

L. Příkazký: Myslím, že spíš ne.

Do první řady seriálu Rapl jste odešel z Vinohradského divadla. Znamená to, že jste kvůli natáčení seriálu opustil stálé divadelní angažmá?

L. Příkazký: Ano, ale já o odchodu uvažoval už předtím. Po výměně vedení jsem totiž cítil, že v tom divadle je něco špatně. Takhle v krátkosti se to dost těžko vysvětluje. Nelíbila se mi dramaturgie, přezíravý přístup k divákům… Vadí mi totiž, když divadelník říká, že divák je v podstatě nedůležitý. Naopak! Divák je nesmírně důležitý! A taky platí poučka, že pokud představení nebaví herce, nebaví ani diváka, a to je potom všechno k ničemu. Dnes vím, že můj odchod byl to nejlepší, co jsem tehdy mohl udělat.

Váš mladší bratr Marek je taky herec. Jste z kumštýřské rodiny?

L. Příkazký: Kdepak. Nevím, jak se nám to přihodilo. (smích)

Rodiče vás podpořili nebo vám vaši volbu rozmlouvali?

L. Příkazký: My jsme se herectví věnovali v podstatě odmalička. U nás ve Strážnici je snad každý členem nějakého folklórního souboru a my navíc hráli i ochotnické divadlo. Když jsem si na konci základní školy podal přihlášku na brněnskou konzervatoř, rodiče se sice divili, ale nijak mi to nerozmlouvali, nikdo totiž nepředpokládal, že uspěju. Jenže já uspěl a po absolvování konzervatoře jsem se dostal na pražskou DAMU, obor činoherní herectví.

Řekl jste, možná s nadsázkou, že nikdo nechce hrát mimo Prahu. Že každý bude raději v Praze obsluhovat v baru a čekat na příležitost.

L. Příkazký: Upřímně řečeno, já nevím, jestli to v současnosti ještě platí, a každý to tak určitě nastaveno nemá. Ale vzpomínám si, že když jsem byl ve čtvrtém ročníku DAMU a hrál v našem školním divadle Disk, dostávali jsme pozvolna různé nabídky. Jenže když vám zavolá někdo kupříkladu z Ostravy, opustit Prahu se vám moc nechce. Na druhou stranu nemáte žádné herecké zkušenosti a nikde není psáno, že se o vás v Praze poperou. Takže získat praxi mimo Prahu, kde o vás stojí, není vůbec nic špatného, ale každý vystudovaný herec to takhle nevidí. Někdo prostě, jak jsem řekl, Prahu neopustí, bude třeba obsluhovat v baru a čekat na svou pražskou šanci. Někdo se dočká, jiný ne.

Váš bratr hraje ve Zlíně. On do Prahy nechce?

L. Příkazký: Nevím. Takový přesun není každopádně až tak jednoduchý. Ve Zlíně by musel dostát svým závazkům – hrát až do příslušných derniér – a do Prahy by byl nucen dojíždět. A vzhledem k tomu, že ve Zlíně hraje i pětadvacetkrát měsíčně, měl by to minimálně rok hodně náročné. Nehledě na to, že soubor, jehož je členem, je opravdu luxusní a opustit ho by byla škoda.

Bratr úspěšně zvládl i postavu kontroverzního hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka. Viděl jste to představení?

L. Příkazký: Ano. Marek se té role zhostil parádně a dalo by se říct, že ho tahle věc poměrně dost zviditelnila.

Chtěl byste hrát mluvčího Ovčáčka?

L. Příkazký: Ne, nechtěl.

Jaký je váš názor na Pražský hrad? Tedy na prezidenta Zemana?

L. Příkazký: Negativní. Jak jinak? Prezidentovi zbývají asi tři roky, tak to musíme nějak vydržet.

Co říkáte na současné demonstrace proti premiérovi Babišovi? Myslíte si, že mají naději na efekt?

L. Příkazký: Babišovi a jeho partě jsou demonstrace s prominutím u prdele, ale zbytečné ty protestní akce nejsou. Dávají vědět, že se tady lidem něco nelíbí, mluví se o nich, píše se o nich… Ale nějaký hmatatelný efekt? Nechci předjímat. Uvidíme. Věřím, že tak, jak kdysi odešla strana Věci veřejné, tak jednou odejde i hnutí ANO 2011.

Na Andreje Babiše praská jeden malér za druhým. Čapí hnízdo, střet zájmů, dluhopisy, estébáctví a kdovíco ještě. Čím si vysvětlujete jeho neutuchající přízeň voličů?

L. Příkazký: Tím, že Babiš dovedně cílí. Nechci říct na hloupé lidi, to ne, spíš na lidi prostší, kteří ledasčemu slepě uvěří. Buď se o věci zajímáte hlouběji, nebo ne. A když se o ně hlouběji zajímáte, zdravý rozum vám řekne, že tohle prostě smrdí.

V pohádce jste hrál, pokud vím, jen jednou, mám na mysli Sedmero krkavců. Vaše mladistvá vizáž vás přitom pro role princů přímo předurčuje…

L. Příkazký: Pohádek jsem natočil víc. Televizních. Tuším tři nebo čtyři, ale filmová pohádka Sedmero krkavců je jednoznačně nejlepší a nejznámější. Pohádky mám samozřejmě moc rád, ale řada těch současných je tak trochu zprzněná. Spíš teda víc než trochu. Je to samozřejmě věc vkusu každého, nikomu nic nevnucuju, ale třeba pohádky Zdeňka Trošky jsou podle mě hrozný kýč. Kdybych od něj dostal nabídku, asi bych ji nepřijal. Poté, co jsem si zahrál v pohádce, kterou režírovala Alice Nellis, mě to prostě neláká.

Dlouho jste se distancoval od účinkování v reklamních spotech, ale nakonec jste se v reklamách několika společností objevil. Co vás k tomu přimělo? Finanční lukrativnost nabídek?

L. Příkazký: Ano. Na začátku jsme si snad všichni říkali, že budeme dělat jenom divadlo nebo filmy, zatímco televizní seriály natož reklamy, že v úvahu vůbec nepřichází. Že je to komerce pod naší úroveň. Časem to však člověk přehodnotí. Já se od reklam vyloženě nedistancoval, jen jsem vždycky tvrdil, že to musí stát za to. Finančně. A když vám nabídnou kupříkladu 50 tisíc korun za jeden natáčecí den, nevezmete to? Točením reklam se dá skvěle živit. Ale koho kreativní tvůrci reklam osloví? Většinou toho, kdo je dostatečně známý díky svému herectví. Takže napřed hrát, udělat si jméno a pak teprve reklama. Dobře zaplacená.

Koneckonců, v reklamě na kafe hraje i George Clooney…

L. Příkazký: A to je přesně to, o čem mluvím. Clooneyho zná každý a pro reklamní agentury je tudíž maximálně zajímavý. Ne, hrát v dobré reklamě žádná ostuda není.

- Sváťa Doseděl -