Nová Včelnice: Systém třídění odpadu se mnohým nezamlouvá

Systém třídění ekologického odpadu zde funguje v kostce následovně. Občan (rodina), který se do systému na městském úřadě písemně přihlásí, obdrží igelitové třídící pytle a aršík samolepících kódů. Vyprodukovaný odpad do těchto pytlů třídí, plné pytle splňující váhovou normu označí samolepkou s příslušným kódem a v konkrétní den je odnese na místo k tomu určené. Odměnou za jeho úsilí je sleva z poplatku za svoz odpadu. Roční poplatek činí 550 korun, ale po uplatnění uvedené slevy je o 150 korun menší.

Lidi z paneláků:

Sleva za smrad?

Vzhledem k tomu, že se jedná o roční platbu, jde o motivaci spíše symbolickou, nicméně možnost vstoupit do systému a dosáhnout na zmíněnou slevu by měl mít každý. Jaromír Brus z Nové Včelnice však upozorňuje na to, že v jeho městečku tomu tak bohužel není. Říká: „Tento způsob třídění odpadu mohou bez problémů praktikovat ti, kdo žijí v rodinných domech a tříděný odpad mají kde uchovávat. Kde ho ale mají uchovávat lidé, žijící v panelových domech na zdejším sídlišti Na Hliněnce? V kuchyni? Asi sotva. A ukládání pytlů s odpadem ve vytápěných společných prostorách domu také nepřichází v úvahu. Obaly od potravin, kelímky od jogurtů atp., to vše produkuje zápach, který by byl pro obyvatele neúnosný. Nemluvě o hmyzu či množících se bakteriích. Ne, lidé z paneláků se tohoto systému třídění v podstatě zúčastnit nemohou. A podotýkám, že obyvatelé sídliště představují významné procento z celkového počtu novovčelnických obyvatel. Navíc i oni odpad většinou třídí. Prostřednictvím velkých barevně odlišených kontejnerů na sklo, plast atd., ale nikdo jim za to nic nesleví, což mi přijde nespravedlivé. Jak říkám, tento systém může spravedlivě fungovat jedině na vesnicích, kde jsou pouze chalupy a rodinné domy.“

Nesystémový systém

hezky česky heknutý

Ale samozřejmě jsme v Česku a český koumák není žádné ořezávátko, v tlačenici se vyzná a s ledasčím umí vydupat. Občan Nové Včelnice, který popisovanému systému také dvakrát nefandí, nám sdělil následující: „Jeden zdejší člověk mi řekl, že odpad v podstatě netřídí, žádné starosti s tím spojené tudíž nemá, ale slevu z poplatku za svoz odpadu přesto dostane. Vypočítal si totiž, že na splnění normy potřebuje padesát kusů klasických pet-lahví, a na své zahrádce začal tyto postupně pytlovat. Jakmile má pytel plný zmačkaných petek, nalepí na něj kód, asi třikrát ročně ho odevzdá a podmínku pro nárok na slevu má splněnu. Bydlí v paneláku a skladování zapáchajících odpadků neřeší, protože je normálně pere do popelnice. Věřím, že není jediný, kdo nedomyšlený systém takhle jednoduše obešel.“

Nájezdy lstivých cizinců

prý záměru nenahrávají

Další problém spočívá údajně v tom, že popelnice na sídlišti Na Hliněnce, za jejichž vyvážení platí místní obyvatelé, využívají zhusta i vykutálení jedinci, kteří tady vůbec nebydlí.

„Jedno kontejnerové stání mám pod okny a vídám to dnes a denně,“ konstatuje Jaromír Brus. „U popelnic zastaví auto, z něj vyskočí chlap, z kufru vytáhne pytel nacpaný odpadky, ten hodí do kontejneru a zase odfrčí. Takový člověk se nějakým tříděním určitě nezabývá.“

Finální vjem: Lidi, kteří nechtějí mít doma smrad z odpadků, platí za svoz odpadu plnou částku a popelnice jsou přeplněné stejně, jak tomu bylo před pytlíkovou revolucí.

- Svatopluk Doseděl -