Veterinář: Bez potravy může pes vydržet týden, bez vody zhruba tři dny.

01.03.2022

O odborný názor na výše popsaný případ žízní utýraného psa jsme požádali veterinárního lékaře MVDr....

[přečtěte si celý článek]


Svinčík u břehu jindřišské pískárny

01.03.2022

Pískárna u vísky Jindřiš je lokalita, do níž často míří kroky lidí, toužících po pročištění hlavy...

[přečtěte si celý článek]


Zuzana Kronerová exkluzivně pro Žurnál

01.03.2022

Optimistka z přesvědčení a otužilec z donucení, to je slovenská herečka Zuzana Kronerová (69),...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Paní J. líčí následky nevinného seznámení. Mlsný senior prý po ní bez uzardění vyjel!

Publikováno: 01.04.2016

Důchodkyně paní J. z Jindřichova Hradce je vdova. Manžel ji opustil na podzim roku 2014, byli spolu čtyřicet let a dle paní J. to bylo manželství více než spokojené. Zbyl jí jen invalidní a rovněž ovdovělý syn a nepříliš veselé vyhlídky. Po manželově smrti prodala paní J. rodinné auto a uvolněné parkovací stání ve společné garáži panelového domu se vzhledem ke své finanční tísni rozhodla pronajmout. A tím si zavařila…

„Zájem o pronajmutí parkovacího místa projevil pán ve středních letech,“ začíná své líčení paní J. s tím, že poté, co se dohodli na ceně, seznámil ji tento člověk se svým devadesátiletým tchánem, s nímž bydlel ve společné domácnosti. Důvod seznamovací akce se vcelku nabízel. Nudící se senior doma asi zacláněl a zeťák teď zřejmě dostal nápad, jak se dědy občas na chvíli zbavit.

Paní J. se seznámení s panem tchánem, říkejme mu třeba Navrátil, nebránila, proč taky, že? Usoudila, že poklábosení u kávy nebo na procházce může být vítaným rozptýlením a zpestřením mnohdy jednotvárných a hlavně osamocených dnů. O užší vztah ovšem nestála a žádné větší sbližování rozhodně neplánovala. Ne tak pan Navrátil, ten nově vzniklou situaci vyhodnotil docela jinak a rozhodl se, že ze sebe na sklonku života vykřeše poslední jiskru milovníka.

Pan Navrátil, měl prý kdysi dobře placenou práci, čemuž odpovídá i jeho solidní důchod. A právě vzhledem k tomu, že tzv. nesmrděl korunou, nebylo mu líto zašustit tu a tam penězi a koupit paní J. nějaký ten prezent.

Senior masku

kavalíra odkládá

„Zpočátku se jevil jako kavalír,“ vzpomíná paní J. a pokračuje: „Hned při první návštěvě u mě doma přinesl drahou kávu a lahev vodky Boris Jelzin. Ptala jsem se ho, proč mi to nosí, že alkohol stejně nepiju, a chtěla po něm, aby si všechno zase odnesl. On ale trval na svém.“

Poprvé se prý nic nepříjemného nepřihodilo, jenže během návštěvy druhé už pan Navrátil začal vystrkovat růžky a paní J. pomalu docházelo, odkud vítr fouká a oč pánovi vlastně jde. „Přinesl zase alkohol, o který jsem nestála, a přisedl si ke mně,“ říká paní J. „Místo přátelského popovídání následovalo bohužel něco úplně jiného. Pan Navrátil, jako by zapomněl, kolik nám je, mi strčil ruku pod blůzku a začal mi osahávat prsa. Sice jsem se bránila, ale on s tím nechtěl přestat.“

Ženě se nakonec podařilo vymanit a návštěvu ukončit. Když posléze chlípníka z kvartýru vypakovala, důrazně mu sdělila, že tohle ona opravdu nemá zapotřebí, že si jejich kámošení představovala kapku jinak a další návštěvy že už se konat nebudou.

Potíže nekončí,

přichází odveta

Dotěrný chlap už se sice u dveří bytu paní J. neukázal, ale na ženu, která nabyla dojmu, že má záležitost definitivně z krku, jedno nepříjemné překvápko ještě čekalo.

„Místo pana Navrátila přišel totiž jeho zeť a zostra na mě spustil,“ kroutí hlavou paní J. „Prý jsem se k jeho tchánovi chovala hnusně a co že si to jako dovoluju! Okamžitě zrušil naši dohodu o pronajímání parkovacího stání a navíc prohlásil, že mu mám zaplatit kávu a alkohol, co ke mně pan Navrátil přinesl. Tak jsem mu řekla, že jsem o žádné dary nestála, pán že je přinesl z vlastní vůle a odnést si je odmítl. Pan zeťák na to, že pokud mu ty peníze nedám, roznese o mě mezi lidmi v domě, jaká jsem potvora, jak jsem po jeho tchánovi vyjela a jak jsem se k němu po odmítnutí zachovala. Pochopila jsem, že nemá smysl něco mu vysvětlovat, protože naprosto věří slovům svého tchána. Tak jsem mu oznámila, že nic platit nebudu a zabouchla mu dveře před nosem. Mám malý důchod a s penězi vycházím jen tak tak. Na drahou kávu a alkohol skutečně nemám. A vydávat peníze za něco, co jsem nechtěla? To ať mě ten člověk raději pomluví!“

Mlsný senior se Navrátil samozřejmě nejmenuje, jeho jméno jsme záměrně změnili, ovšem zoufalství paní J. je skutečné. Doufáme, že vylíčení jejího příběhu, o jehož zveřejnění nás sama požádala, přiměje někoho k zamyšlení a možná i k přehodnocení pohledu na věc. Žijeme jenom jednou a život je krátký…

- Svatopluk Doseděl -