Zašprajcnul se v zatáčce

09.04.2024

Třeboň – Průjezd náklaďákem s dlouhým a plně naloženým přívěsem ulicí Na Chmelnici se šoférovi (69)...

[přečtěte si celý článek]


Východní silniční obchvat Nové Bystřice: Bude o záměru rozhodovat referendum?

07.03.2024

V roce 2022 zadal Jihočeský kraj zpracování dokumentace v souvislosti s dlouho plánovaným silničním...

[přečtěte si celý článek]


Členové spolku Chraňme Českou Kanadu mají k obchvatu města výhrady.

01.04.2024

K hojně diskutovanému tématu silničního obchvatu Nové Bystřice se níže vyjadřuje Marta Bartošková...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Hradecký psychiatr Láznička: Současná doba je na lidskou psychiku dost náročná.

Publikováno: 01.02.2024

Přibývá lidí s úzkostnými stavy? Z čeho mají lidi deprese a jaká léčba zabírá? „Řešit depresi alkoholem nedoporučuji zcela určitě,“ konstatuje jindřichohradecký psychiatr MUDr. Petr Láznička a dodává: „Krátkodobě sice alkohol může redukovat úzkost, ale když vyprchá, je psychický stav člověka ještě horší než předtím.“

Jste psychiatr. V čem spočívá rozdíl mezi psychiatrem a psychologem?

Dr. Láznička: Psychiatr je vystudovaný lékař a v rámci léčby může pacientům například předepisovat léky. Psycholog je absolvent filosofické fakulty a léky předepisovat nemůže. Já jsem vystudoval všeobecnou medicínu a poté jsem udělal dvě atestace z psychiatrie pro dospělé.

Máme dobu před covidem a dobu po něm. Co se během pandemie změnilo z pohledu psychiatra?

Dr. Láznička: Je třeba si uvědomit, že tento virus napadá i nervovou soustavu. A u řady lidí proto došlo kupříkladu k zhoršení paměti a psychické výkonosti všeobecně. To je takový bezprostřední efekt covidové infekce. Druhotným efektem je negativní dopad nucené izolace, omezení sociálních kontaktů, dlouhodobých obav o své zdraví, o zdraví svých blízkých nebo obav z budoucnosti z hlediska ekonomického. To vše může být příčinou frustrace a depresí.

Virus sice nezmizel, ale pandemie dávno skončila a celé to tak trochu vyšumělo. Zeslábly i vámi zmíněné negativní dopady na lidskou psychiku?

Dr. Láznička: Domnívám se, že ano. Lidská psychika se dokáže na řadu situací adaptovat a z covidu se postupem času a díky imunizaci populace stalo onemocnění na úrovni těžší virózy. Řada lidí si ale v souvislosti s covidem dlouhodobě stěžuje na svůj zdravotní stav. Na přetrvávající potíže s dýcháním, na únavu, na poruchy spánku, na zhoršenou paměť…

Tuzemská ekonomika se však do stavu před covidem nevrátila a lidi stále řeší aspekt ekonomický.

Dr. Láznička: Jistě, ekonomická nejistota je charakteru trvalejšího. Protože zde není vidět pozitivní konec a dlouhodobé výhledy jsou vždy nejisté. Ekonomika v dobré kondici není, což lidem na klidu nepřidá.

Covidové téma tedy, jak se říká, vyšumělo, jenže pak začala válka na Ukrajině a obavy lidí dostaly zcela nový rozměr. Obavy z možnosti jaderného konfliktu, nervozita ze zdražování ropy a plynu a tím pádem všeho ostatního, tedy i energií, strach z blízké budoucnosti. Je to pochopitelné?

Dr. Láznička: Je. Válka kousek od našich hranic a následný, s ní související nárůst cen energií jsou fenomény, které dopadají na život a psychiku každého z nás. Moji pacienti mi nezřídka říkají, že zpravodajství raději ani nesledují, protože kdyby je sledovali, jejich úzkostné stavy by se zhoršovaly. Pravda je, že je to jako s covidem. I v případě války lidi časem otupěli. Je to v podstatě taková psychická sebeobrana.

Nemáte dojem, že média by lidi neměla jen děsit, ale trochu je i uklidňovat?

Dr. Láznička: Tohle je problém všeobecně. Netýká se jen probíhající války, respektive válek. Myslím na Ukrajině a na Blízkém východě. Média, a zdaleka už ne jen ta bulvární, se ženou za tématy, která jim zvýší sledovanost. A válka nebo zdražování jsou jasným příkladem. Dobrá zpráva, žádná zpráva, asi tak. Uklidňování z jejich strany bohužel moc nevnímám. Zpravodajství má být zpravodajství, ne komerční horor.

Co byste psychicky labilnějším lidem v této souvislosti doporučil?

Dr. Láznička: Informacím neunikneme, avšak sledování zpravodajství bychom měli držet na uzdě. Senzitivním lidem se sklonem k úzkosti radím, aby se negativními informacemi nenechali zaplavovat a v televizi si vybírali pořady laděné pozitivně. Před pár desítkami let byla situace jiná, ale dnes můžeme válku a jiné katastrofy sledovat doslova v přímém přenosu. Moje rada: nedělejte to, nebo to alespoň nepřehánějte.

Když zavřu oči, strašidlo zmizí…

Dr. Láznička: (úsměv) Dalo by se říct.

Zaznamenal jste v posledních letech nárůst počtu pacientů?

Dr. Láznička: Musím konstatovat, že zaznamenal. Nebýt toho, že na hradeckou polikliniku nastoupil můj kolega doktor Zachariáš, situaci bych nejspíš zvládal jen velmi obtížně.

Jaká je věková skladba vašich pacientů?

Dr. Láznička: Léčím pouze dospělé. A mými pacienty jsou mladí lidé, lidé středního věku i senioři. Ale řekl bych, že převažují ti starší, kteří jsou k úzkostným stavům a depresím přece jen náchylnější.

Co konkrétního je trápí? Deprese z války? Z politiky? Z ekonomické nejistoty?

Dr. Láznička: V podstatě tohle všechno. Současná doba je na lidskou psychiku dost náročná a ne každý člověk to zvládne bez odborné lékařské pomoci. Těžkých psychických poruch, jako je například schizofrenie, je pořád zhruba stejně, trpí jimi asi procento populace, ale depresí a úzkostných stavů skutečně přibývá. Ale v potaz je třeba vzít i fakt, že dřív se lidi za návštěvu psychiatra tak trochu styděli a buď ji odkládali, nebo ji odmítali úplně. Toto se v posledních letech mění.

Jakým způsobem lidem pomáháte? Pohovorem, předepsáním léků…?

Dr. Láznička: Diagnostika začíná obsáhlým pohovorem, při němž se pacienta podrobně vyptám na aktuální obtíže, ale i na jeho životní situaci. V léčbě často používám léky. Moderní léky, které nejsou návykové. Takovéto antidepresivní medikamenty zlepšují náladu a zvyšují odolnost vůči stresu, ovšem závislost na nich nevzniká. Tyto léky zlepšují kvalitu života a pacientovi umožňují návrat k normálnímu fungování. Kromě toho provádím i racionální psychoterapii, samozřejmě. Často též pacientům doporučím následnou strukturovanou psychoterapii u psychologa.

Ledaskdo má v rodině nebo mezi přáteli lékaře a nechává si od něj předepsat léky proti úzkosti. Co byste k tomu řekl?

Dr. Láznička: Taková léčba ideální není. Řada praktických lékařů už je vzdělaná i v této oblasti medicíny a správné nenávykové léky používá, ale nechat si předepsat antidepresiva od známého na objednávku nedoporučuji, zejména pokud příslušný lékař nemá v tomto směru zkušenosti.

Existuje nějaký účinný a přitom bezpečný lék na depresi, který si člověk může koupit v lékárně bez lékařského předpisu?

Dr. Láznička: Volně prodejné potravinové doplňky nesmí obsahovat nebezpečné látky, ale jejich účinnost zpravidla nebývá potvrzena žádnou klinickou studií a nezřídka fungují na bázi placeba. Faktem je, že i na placebo reaguje alespoň krátkodobě pozitivně přibližně třicet procent lidí. Existují však i volně prodejné léky například z extraktu z levandule a zde odborné studie uklidňující účinek potvrzují.

Řada lidí řeší depresi alkoholem…

Dr. Láznička: Tak tohle nedoporučuji zcela určitě. Krátkodobě sice alkohol může redukovat úzkost, ale když vyprchá, je psychický stav člověka ještě horší než předtím. A dlouhodobá „samoléčba“ tímto způsobem vede k závislosti. O kombinaci alkoholu a léků ani nemluvě. Ta může být vyloženě životu nebezpečná.

Kdy je načase kontaktovat psychiatra?

Dr. Láznička: V podstatě tehdy, když člověk přestane normálně fungovat. Když přestane zvládat svoje role a povinnosti. Pracovní, rodičovské, partnerské…

V poslední době údajně přibylo sebevražd či pokusů o ně. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Dr. Láznička: Nemám k dispozici příslušná statistická data, takže toto jednoznačně potvrdit nemohu. To je otázka spíše na lékaře z urgentního příjmu nebo z jednotky intenzivní péče.

Vy sám máte v péči i pacienty s takovými myšlenkami v hlavě?

Dr. Láznička: Ano. A na počátku bývají právě ony depresivní stavy. Člověk je skleslý, bez energie a často pro sebe nevidí žádné východisko ani perspektivu. Jeho mysl je dlouhodobou depresí natolik ovládána, že může začít uvažovat i sebevraždě.

Deprese nejspíš někdy sedne i na psychiatra. Co v takovém případě děláte vy?

Dr. Láznička: Důležité je, aby i psychiatr měl nějaké zájmy a koníčky. Já mám chalupu, na které chovám stádečko ovcí a jak chalupa, tak ovečky jsou pro mě dobrými antidepresivy. Doporučuji také pohyb, ideálně v přírodě. Stačí i půlhodinová procházka. Hlavně svižným tempem. Člověku se prokrví mozek a zvýší se jeho metabolická aktivita, což má pozitivní vliv na psychiku. Říká se tomu aerobní fyzická aktivita a opravdu to funguje.

- Svatopluk Doseděl -