...další články

Jindřichohradecký starosta Michal Kozár k aktuálním tématům

Lidé jsou v retailech a obchody v centru města chřadnou

 

Obchodů v centru Jindřichova Hradce pozvolna ubývá a obchod kvete hlavně v supermarketech a v nákupních zónách na okraji města. Hradecký starosta Michal Kozár na stránkách Žurnálu v nedávné minulosti připustil, že tuto skutečnost vnímá, a konstatoval, že se jedná o přirozený vývoj doby. Dodal, že obchody v centru zřejmě postupně nahradí provozovny se sortimentem, jenž nákupní centra nenabízí, a situace se časem stabilizuje. Jak jít této stabilizaci naproti? A je to problém jen města nad Vajgarem?

 

Nakupovací návyky lidí se změnily a velcí hráči na trhu zjevně vyhrávají.

M. Kozár: O tom, kde nakoupí, rozhoduje sám zákazník. Doba se hodně posunula a významné procento nákupů probíhá v obchodech internetových. Pro spoustu věcí dnes lidé do obchodů klasických vůbec nechodí. Nákup v e-shopu je snadný a pohodlný. Zvykli jsme si na něj. V tzv. kamenném obchodě nakupujeme především potraviny a drogistické zboží. Ale tady jsme si zase zvykli nakoupit vše na jednom místě, což je komfort, který obchody v centru města povětšinou neposkytují. Proto chodíme, respektive jezdíme, do supermarketů a velkých nákupních center na okraji města. Další motivací pro nákup na periferii bývá větší výběr a cena zboží.

Zmínil jste, že v centru města by se postupně mohly objevit nástupnické obchody s jiným sortimentem. Co si pod tím představit?

M. Kozár: Určitě ne to, že všude budou jen kavárny a obchůdky se suvenýry. Už teď jsou ve městě obchody, v nichž lze pořídit specifické zboží. Čokoládové pralinky, bižutérii, galanterii, hudebniny, klenoty… Uvádím jen namátkové příklady. Mám zkrátka na mysli sortiment, jenž jde odnést v ruce nebo v tašce. A nesmíme zapomenout ani na široké spektrum služeb. Holič, kadeřník, pedikúra, masáže, butiky… Nic z toho v supermarketu ani v retailu nenajdete. Plus obchody zaměřené na turisty, i když zde se bude jednat spíše o záležitost sezónní. V těchto případech je zapotřebí vytvořit si během silných měsíců rezervu na měsíce slabší. Jisté je, že regulovat, s čím má kdo ve své provozovně podnikat, městu nepřísluší.

Objevují se námitky, proč město stavbu nákupních center vůbec povoluje. Předpokládám, že pokud developer respektuje územní plán města, město jeho záměr ovlivňovat nemůže…

M. Kozár: Přesně tak. Město vytváří podmínky. Na dlouhou dobu dopředu. A pokud někdo tyto podmínky splní, stěží mu pak můžeme zakázat kupříkladu výstavbu retailového centra. Nelze argumentovat tím, že ve městě chceme mít jen obchody menší. To by bylo nerovné zacházení.

Úbytek obchodů v centru je zřejmě problém i v jiných historických městech. Poohlížíte se někde po nápadech? Abyste nevymýšleli již vymyšlené?

M. Kozár: Samozřejmě. Jsme členy České inspirace a Svazu měst a obcí a zjišťujeme i to, jak se jiná města s tímto problémem vypořádávají. A někde vidíme, že lidé začali centrum města využívat i z jiných důvodů než kvůli nakupování. Chodí tam za zábavou, kulturou, na pivo… Ale jak je tomu v Hradci? Není to například tak dávno, co tu byly tři diskotéky. Dnes je tady jedna. Mladší generace odtud totiž odchází, a to je hlavní problém. Musíme se snažit mladé lidi zde udržet.

Jindřichův Hradec má partnerská města v zahraničí. Neckargemünd v Německu, Zwettl v Rakousku, Sárospatak v Maďarsku a Dunajskou Stredu na Slovensku. Tam se s tímto problémem nepotýkají? Nákupní centra jsou určitě všude.

M. Kozár: Tuhle věc tam řeší taky. Ale zmínil bych hlavně s tím související dopravní obslužnost a parkování. Západní Evropa se ubírá takovým tím ekologickým směrem – přibývá tam dopravy nemotorové. Zjistili, že už nejsou schopni pojmout více aut a snaží se lidi přesvědčit ke změně chování. Někde vidíte i tisíce jízdních kol. Víc než automobilů. Po vnějším perimetru se jezdí autem, ale sotva přijedete k historickému centru, vůz odstavujete a přesedáte do tramvaje, na kolo nebo pokračujete pěšky. Inspiraci tam načerpat lze, ale všechno v tuto chvíli převzít nejde.

 

Parkování v centru coby problém číslo jedna?

 

Hovoří se o tom, že od nakupování v centru města odrazuje mnohé lidi skutečnost, že tu obtížně hledají místo k odstavení vozu. Parkovišť je ve městě sice celkem dost, ale všechna jsou od obchodní lokality poměrně vzdálena a parkovací stání v ulicích v centru bývají zpravidla plná. Nemluvě o tom, že za parkování se většinou platí, což děláme neradi. Pomohla by vyladěná MHD?

 

Shrnul jste princip fungování dopravy ve městech západní Evropy, ale vraťme se domů. Co říkáte na názor, že ve věci nakupování v centru je zásadním problémem parkování. Jinak řečeno, když bude vyřešeno parkování, centrum města ožije.

M. Kozár: Dopravu v klidu, tedy parkování, máme zpracovánu a parkovat se ve městě dá. Jistě, nezaparkujete deset metrů od místa, kam jdete, ale tak to asi není nikde. Důležité je, co chceme ve městě pořídit. Pro týdenní či víkendový nákup do centra nejspíš nepojedeme. Ale ne kvůli horšímu parkování. Zopakuji, co už jsem řekl: pohodlí, výběr a ceny. Parkování je pouze jednou ze složek, které nakupující zajímají.

Jak se díváte na vizi náměstka pražského primátora pro dopravu Hřiba dostat lidi z aut do prostředků městské hromadné dopravy? Je tato vize aplikovatelná v Hradci?

M. Kozár: Před čtyřiceti lety nebylo běžné, že měla každá domácnost auto. Nebo dokonce víc aut. A proto se hodně využívala městská hromadná doprava. Jenže postupem času se auta stala dostupnější a individuální doprava tu hromadnou převýšila a kapacita komunikací začala být nedostatečná. Ale komunikace v historickém městě lze měnit velmi omezeně, pokud vůbec. MHD se tedy nabízí. Je však otázkou, jestli jsou lidé ochotni ji využívat. Určitě bych je k tomu nenutil, ale motivovat je k tomu, to je něco jiného. Tím, že bude MHD funkční. Jízdní řád bude dobře sestaven, spoje budou plynule navazovat, autobusy budou čisté a pohodlné… Je ovšem možné, že už si lidé na individuální dopravu navykli natolik, že sebelepší MHD v kýžené míře využívat nebudou. Uvidíme, jak se k věci postaví mladší generace. Bude chtít po městě jezdit vlastním autem, nebo si bude auto půjčovat? Sdílené automobily už přece nejsou ničím z říše fantazie. Pokud by k takovéto změně přístupu došlo, změní se i řada věcí dalších. Vámi zmíněný náměstek Hřib je poněkud radikální. To není dobrá cesta, direktivní řízení zde fungovat nebude.

 

Křižovatka u kapličky v Nežárecké stále v novém režimu

 

V říjnovém vydání jsme informovali o rozruchu vyvolaném novou úpravou křižovatky u kapličky v Nežárecké ulici. Zejména místní lidé mluvili o opičárně a dopravním pekle a na radnici nenechávali nit suchou. Kdo prý proboha něco takového vymýšlí a schvaluje? Starosta Kozár tehdy změnu dopravního značení obhajoval. Činí tak stále?

 

Uběhly dva měsíce a na diskutované křižovatce se nic markantního nezměnilo. Občanská kritika utichla?

M. Kozár: Situace se uklidnila. Zpětnou vazbu od lidí jsme vyhodnotili, místostarosta Komínek na místě byl, s lidmi záležitost prodiskutoval a dopravní řešení jim vysvětlil. Aktuálně probíhá sledování tamního dopravního provozu a vyhodnocování, zda úprava přinesla očekávaný efekt. Následná estetická kultivace bude namístě, ale návrat do původního stavu se nepředpokládá.

Zastupitel Jaroslav Chalupský, který v této lokalitě bydlí, namítá, že pro současný stav je jen několik místních lidí, zatímco většina obyvatel tohoto městského obvodu je proti.

M. Kozár: Tak to není. Musíme vycházet z toho, že ve městě pravidelně probíhají bezpečnostní inspekce ze strany státní správy i ze strany policie, které odhalují nejrůznější závady. A jak jsem uvedl už minule, tato křižovatka byla jako nevyhovující označena již v roce 2015. Neměla řád. Dnes ho má. A na občanskou zpětnou vazbu jsme zareagovali. Kvůli větším automobilům se pohnulo se sloupky, kontejnery na odpad byly přemístěny jinam… V minulosti zvažovaná a zamítnutá kompletní přestavba křižovatky by byla určitě řešením drastičtějším.

 

Vzdálenost budoucnosti je relativní

 

Dálniční síť zrychluje automobilovou dopravu, odklání náklaďáky z měst a obcí, šetří čas i peníze a za předpokladu zodpovědného chování řidičů činí provoz bezpečnějším. Avšak s jejím budováním je spojena celá řada potíží. Například… V koridoru, jímž má vést, jsou soukromé pozemky, a veřejný zájem nemusí být s tím osobním vždy nutně totožný.

 

V roce 2050 začne příprava dálničního spojení Plzně s Jihlavou. Jak vznik této dopravní tepny Hradec pocítí?

M. Kozár: Tato dálnice má mít označení D20, ale její budování je ještě opravdu dost daleko. Nejprve musí proběhnout trasování, stanovení koridorů, které budou zaneseny do příslušných územních plánů, a samozřejmě možná tisíce jednání s majiteli dotčených nemovitostí. Idea dálničního propojení Plzně s Jihlavou je jistě dobrá, ale to, jak se záležitost dotkne Hradce, bude záležet na zvoleném trasování. Pokud by skutečně došlo k realizaci komunikace D20 a Hradec byl napojen na dálniční síť, bylo by to pro město i region rozhodně pozitivní.

Taková akce by byla jistě spojena se složitými výkupy či směnami pozemků.

M. Kozár: Nepochybně, ale to bude starost státu.

 

Úzkokolejka, odpadkové koše v Panské,

Naxerova lávka a nový šéf strážníků

 

Město stále aktivně spolupracuje s úzkokolejkou. Nedruží se moc? Nové odpadkové koše v Panské zdobí nebo zlobí? Naxerovu lávku v městském parku čeká rekonstrukce, část parkoviště, které parkovištěm není, bude dočasně uzavřena a městským policistům bude velet nový vrchní strážník.

 

Albert Fikáček, majitel jindřichohradecké úzkokolejky, řekl, že s městem bude udržovat pravidelný kontakt. Jste v kontaktu?

M. Kozár: Ano, komunikujeme spolu pravidelně. O podzimních prázdninách byly prodloužené jízdy, které si objednal Destinační management Česká Kanada, a v listopadu poskytnul Nadační fond rozvoje města finanční příspěvek na akci Vlak svobody a demokracie. Věřím, že spolupráce bude i nadále pokračovat.

Blíží se konec roku, kdy je splatný krátkodobý překlenovací úvěr 20 milionů korun, který město panu Fikáčkovi, respektive jeho společnosti Gepard Express poskytlo…

M. Kozár: S panem Fikáčkem jsem na toto téma hovořil koncem listopadu a nic nenasvědčuje tomu, že by termín splacení úvěru neměl být dodržen.

Zastupitel Chalupský naznačuje, že družení města se soukromým subjektem nebude dělat dobrotu. Že město může mít tendenci až příliš do činnosti tohoto subjektu zasahovat. Jak byste to okomentoval?

M. Kozár: To, že jsme panu Fikáčkovi půjčili uvedenou částku na nákup úzkokolejky, rozhodně neznamená, že nám pan Fikáček má být do budoucna zavázán nebo že my po něm budeme něco chtít. Situace byla taková, jaká byla, my jsme ji vyhodnotili a na zastupitelstvu všichni přítomní zastupitelé odsouhlasili, že volné městské peníze za tímto zcela výjimečným účelem půjčíme. Pan Fikáček je v souladu se smlouvou vrátí a tím to skončí. Už tehdy jsem zdůraznil, že město chce po úzkokolejce jediné – aby fungovala, lákala turisty a prospívala tím regionu. Společné akce budou vždy výsledkem vzájemné korektní dohody.

Instalace odpadkových košů v blízkosti prodejny foto-video v Panské ulici se jeví jako trochu nešťastná. Nejen majitelům místních provozoven se nelíbí a nedávno se ukázalo, že tu koše i překáží, automobil zásobování je pobořil.

M. Kozár: Tohle je otázka na městského architekta, který umístění nových košů určil a během pravidelných vycházek po městě, které pořádá, jejich rozmístění zdůvodnil. Koše by měly být dobře vidět a při jejich instalování bylo třeba brát v potaz i vedení inženýrských sítí. Koše nelze připevnit kdekoli. A kdyby se býval řidič zásobovacího auta nepokoušel v rozporu s dopravními předpisy otočit, košům by se nic nestalo. Jsou umístěny tak, aby se kolem nich dalo jednosměrnou ulicí bez potíží projet.

Naxerovu lávku v městském parku čeká rekonstrukce. Co a kdy se s ní bude dít?

M. Kozár: Pískování a další ošetření prvků lávky bylo provedeno asi před třiceti lety a uzrává tudíž čas pro opravy nové. Zub času je neúprosný. Podotýkám, že Naxerova lávka je kulturní památkou a její demontáž a nahrazení lávkou novou proto nepřichází v úvahu. Všechno zůstane zachováno. Součástí projektu bude i nezbytná alternativní lávka v blízkosti té rekonstruované. O termínu zahájení prací bude rozhodnuto až po vyhotovení projektové dokumentace a podle toho, jaké roční období bude pro provedení rekonstrukce optimální, předpokládám, že to bude léto. Projektová dokumentace by měla být hotova v roce 2026 a k vlastnímu restaurování by mohlo dojít v roce následujícím.

Bylo vypsáno výběrové řízení na nového vrchního strážníka městské policie. Proč?

M. Kozár: Není to nic výjimečného. Děje se to běžně například i na postech ředitelů základních a středních škol. Možná se přihlásí někdo s novými vizemi, někdo, kdo poskytne městské policii nový impulz. Do konkurzu se samozřejmě může přihlásit i vrchní strážník dosavadní. Zájemci o toto místo se mohou hlásit do 8. prosince.

Stavební úpravy Domu dětí a mládeže v Růžové ulici jsou záležitost kraje, ale v souvislosti s touto akcí dojde k částečnému uzavření městského prostoru na Parkánech za zadním traktem zmíněné budovy. Zdejší parkoviště zůstane v provozu?

M. Kozár: Předesílám, že tento prostor není oficiálním parkovištěm. Je to odstavná plocha, na níž je povoleno zdarma parkovat. A v její horní části nyní na rok ubyde asi jedenáct parkovacích stání. Neoficiálních. Domu dětí a mládeže se podařilo spojit dvě investiční akce dohromady, a proto to bude trvat relativně dlouho. Jisté je, že tato instituce je hojně navštěvována a vylepšení si určitě zaslouží. Proto jsme jí vyšli vstříc a stavební firmě pronajali část prostoru na Parkánech k uložení materiálu, umístění stavební buňky atp. V historické zástavbě se takové místo hledá obtížně. Zábor Růžové ulice před domem si vůbec neumím představit. Dílo by mělo být hotovo do 20. listopadu příštího roku a do té doby bude trvat i omezení na Parkánech. Věřím, že to řidiči pochopí. Podotýkám, že blízké parkoviště na Jitřence funguje od 1. října do konce května v lacinějším režimu, kdy první čtyři hodiny parkování jsou zdarma a každá další hodina stojí pět korun. To by mohlo situaci vylepšit.

– Svatopluk Doseděl –