Jiří Zimola: Odklon náklaďáků z města je bez silničního obchvatu nereálný.

O záměru vybudovat obchvat Nové Bystřice se začalo hodně mluvit v roce 2012, takže je to věc, o níž se vede debata už dlouho. Teď zřejmě dospěla do finále…

J. Zimola: O obchvatu se mluví už od 50. let dvacátého století. Dokumenty, jež to dokládají, jsou v archivu stavebního úřadu. V roce 1977, tedy v době ostré normalizace, kdy byl hraniční přechod de facto uzavřen a dostat se jím do Rakouska bylo prakticky nemožné, soudruzi o obchvatu uvažovali zcela vážně. A koridor pro něj se od té doby nijak zásadně nezměnil. U židovského hřbitova, ve směru od Jindřichova Hradce, doleva a přes místní část Ovčárna a řeku Dračici do Rakouska. O jiné variantě se neuvažovalo nikdy. Proto mě překvapuje, když někteří obyvatelé Nové Bystřice tvrdí, že si tu třeba před deseti lety pořídili domek, aniž by o vizi obchvatu věděli, a teď se cítí být ohroženi či potenciálně poškozeni. Trasa koridoru, do něhož projektanti mohou vsadit technické prvky, je přitom známa opravdu dlouho.

Co se stalo v roce 2012?

J. Zimola: Tehdy jsem byl na hejtmanství v Českých Budějovicích. O obchvatech měst a obcí se začalo hovořit intenzivněji a právě obchvat Nové Bystřice byl vyhodnocen jako důležitý, zejména kvůli tomu, že Bystřice je na jednom z hlavních silničních tahů do Rakouska. Má se jednat snad o jediný obchvat na silnici druhé třídy a zhotovení projektové dokumentace zadal Jihočeský kraj. Zdá se, že pro někoho je to překvapením, ale opakuji, že v územních plánech je s obchvatem počítáno padesát nebo šedesát let.

Jak na věc pohlíží zastupitelstvo?

J. Zimola: Obchvat není záležitost města, nýbrž Jihočeského kraje, a zastupitelstvo o něm proto nikdy nejednalo. Zhruba v roce 2012 se z obchvatu zase stalo téma, ale jelikož Kraj na věc nebyl projektově připraven a do realizace se pustit nemohl, téma časem vyčpělo. A teď je zpět. Kraj vypsal výběrové řízení na projektanta, toho vybral a my byli postaveni před hotovou věc. Pak následovala jednání na Kraji, já se jich účastnil a o výsledcích zastupitele informoval. Zdůrazňuji, že fakt, že je zpracován projekt, ještě neznamená, že se obchvat bude stavět.

O tom, že obchvat, respektive odklon tranzitní dopravy město zklidní, není pochyb a řada lidí to vítá. Jsou ale i odpůrci záměru. V čem jejich výhrady spočívají?

J. Zimola: Předesílám, že respektuji obě názorové skupiny. Osobní doprava nás tolik netrápí a netrápí nás ani automobily sezónních turistů. Co nás trápí, je doprava nákladní, kamionová. A tu by obchvat vyřešil. Musíme si však položit otázku, zda tyto kamiony přijíždí z dálky a jsou to ty, které ve městě nemají co dělat, nebo jsou to kamiony dopravců z našeho regionu. Tzv. kládařů, zásobovačů atp. Takové posuzování si ale neumím představit. Máme kontrolovat každého kamioňáka a ptát se ho, odkud a kam jede? A regionální náklaďáky budou Bystřicí projíždět, ať už tu obchvat bude nebo ne. Lidi, kteří s obchvatem nesouhlasí, argumentují především narušením krajinného rázu. Nelíbí se jim představa dvou velkých mostů, ale bez těch by se obchvat neobešel. Ovčárnu, řeku Dračici a úzkokolejku jinak překonat nelze. Takto rozsáhlá stavba nemusí být každému oku lahodící, samozřejmě. Byl bych rád, kdyby bylo jiné řešení, jenže ono není. Odklon tranzitní dopravy bez obchvatu je nereálný.

Jak byste výhradám oponoval?

J. Zimola: Oponoval bych tím, že je zapotřebí určit si priority. Všem se obchvat a betonové mosty líbit nemusí, ale my jsme byli zvoleni, abychom prosazovali zájmy většiny občanů. A bude-li si většina myslet, že obchvat je dobré řešení, které povede ke zklidnění města, musíme to respektovat. Své osobní zájmy by zastupitelé měli ponechat stranou.

Jestliže je obchvat záležitost Kraje, můžou to vůbec bystřičtí zastupitelé nějak ovlivnit?

J. Zimola: Pokud na Kraji rozhodnou, že se obchvat vybuduje, mluvit do toho nemůžeme. Na druhou stranu si nemyslím, že by Kraj šel proti stanovisku místní samosprávy, proti vůli občanů. Coby hejtman bych to neudělal a věřím, že to by to neudělal ani hejtman stávající. Nikdo neutratí tři čtvrtě miliardy korun někomu natruc. Ostatně jedna úřednice z krajského odboru dopravy mi řekla, ať se vyjádříme, jestli obchvat chceme nebo ne.

Berete v potaz i možnost nežádoucího utlumení života města? Že se v Bystřici může stát to, co se po vybudování obchvatu přihodilo v Nové Včelnici či ve Stráži nad Nežárkou?

J. Zimola: Toho se neobávám. Mám dojem, že toto téma se v Bystřici ani neřeší. My nejsme tranzitní město, turisté nejezdí přes nás, jezdí k nám. Kvůli památkám, kvůli přírodě… A místní lidé odtud ráno odjíždí do zaměstnání a po práci se sem zase vrací. Vážně si nemyslím, že by obchvat Nové Bystřici v tomto ohledu nějak uškodil. Kamioňáci zdejší živnostníky neživí. Vždyť tady ani pořádně nemají kde zastavit. Jen tudy projíždí.

O realizaci záměru by mohlo rozhodnout občanské referendum. Jak moc je to reálné?

J. Zimola: S tou myšlenkou jsem přišel já a představil jsem ji v lednu na veřejném projednání, kde byli přítomni jak projektanti, tak zástupci Kraje. Chtěl jsem, aby veřejnosti obchvat pořádně představili. Dosud se o něm jen mluvilo, ale nic konkrétního občané nevěděli. A já tam řekl, že budu chtít, aby se lidi k obchvatu vyjádřili v referendu. Ovšem než člověk k referendu jde, musí mít dostatek informací. Aby se nerozhodoval na základě fám, emocí atp. A jestli je konání referenda reálné? To záleží na tom, jestli se pro ně vysloví nadpoloviční většina zastupitelů. V zákonu o referendu stojí, že o jeho vypsání musí rozhodnout buď zastupitelstvo, nebo občané formou petice. Já jsem pro to, aby referendum posvětili zastupitelé. Pokud vím, většina jich je zatím pro. Bude-li účast v referendu dostatečná, budu na hejtmanství výsledek prezentovat. Věřím, že bude Krajem akceptován.

Už jste řekl, že jiné řešení než obchvat není. Skutečně není?

J. Zimola: Skutečně ne. Svolal jsem kvůli tomu jednání se zástupci Správy a údržby silnic a Policie České republiky a pozval jsem i Zbyňka Heřmana, vedoucího jindřichohradeckého odboru dopravy. Všech jsem se zeptal na totéž a oni, coby odborníci, mi sdělili, že jiné řešení se nenabízí. Mnozí lidé, kteří s obchvatem nesouhlasí, šíří různé nepravdy. Že radnice nekoná, jak by konat měla, že provoz náklaďáků lze omezit dopravním značením atp. Jenže třeba ono omezující dopravní značení není v našem případě legální. Zmínění odborníci mi řekli, že chceme-li dostat nákladní dopravu z města, musíme se smířit s obchvatem. Pak už bychom před město zákazovou značku umístit mohli. Zákon totiž praví, že existuje-li variantní trasa, průjezd kamionů městem zakázat lze. A obchvat by variantní trasou byl.

Věc se týká i Rakouska. Probíhá mezi českou a rakouskou stranou nějaký dialog?

J. Zimola: To já nevím. Z toho, co mi bylo řečeno na hejtmanství, jsem usoudil, že spíš ne. Že je to naše záležitost a Rakušanům do toho nic není. Já to za správný přístup nepokládám. Už proto, že máme uzavřenu partnerskou smlouvu s městem Heidenreichstein, kterého by se to pochopitelně dotklo. Vloni v listopadu jsem se proto za starostkou Heidenreichsteinu vypravil a o záměru Kraje ji informoval. Upozornil jsem ji na to, že pokud se u Nové Bystřice postaví obchvat, může přibýt kamionů, mířících k jejímu městu. Jenže to už je starost Rakušanů. Oni musí vyvinout iniciativu směrem k jejich zemské vládě, aby se přeshraniční jednání rozjela. Zdůrazňuji, že pokud se naši občané vysloví pro obchvat, nepřeju si, aby jeho výstavbu rakouská strana z nějakého důvodu zablokovala. Kvůli projíždějícím kamionům místní lidi opravdu trpí, v některých ulicích dokonce moc.

Chtěl byste říct něco závěrem?

J. Zimola: Odpůrcům obchvatu, kteří se k věci rádoby fundovaně vyjadřují na sociálních sítích, bych spíš rád něco vzkázal. Ať si nejdřív zjistí informace a fakta a netvrdí, že existují jednoduchá řešení, jež my odmítáme nebo nevidíme. Ať nelžou o tom, kdo z nás má na stavbě obchvatu nějaké osobní zájmy. Chtěl bych je požádat, aby upozadili soukromé zájmy své. Spousta z nich jsou chalupáři, co nepokrytě žehrají na to, že si zde koupili chalupu, na niž jezdí z Prahy za klidem, a my jim tady uděláme obchvat s betonovými mosty. Tohle je přece tak strašně sobecké. Vůči těm, kdo tu žijí a provozem v Hradecké a Vídeňské ulici včetně našeho historického náměstí denně trpí. I oni mají právo na klid. I oni chtějí bezpečně přejít ulici a nebýt smeteni náklaďákem. Respektujte to.

- Svatopluk Doseděl -