Opravená a nová parkovací stání pod Vajgarem řidiče příliš nenadchla.

01.03.2021

Od srpna do října loňského roku byla provedena oprava chodníků, vozovky a parkovacích stání podél...

[přečtěte si celý článek]


Místostarosta Miroslav Kadeřábek rekonstrukci hájí.

01.03.2021

K diskutované rekonstrukci komunikace na hradeckém sídlišti Vajgar, respektive v rezidenční...

[přečtěte si celý článek]


Vrchní strážník: Na situaci před 38 lety se odvolávat nelze.

01.03.2021

Protože se v úvodním textu k tématu vyskytla i kritika hradecké městské policie, oslovila redakce...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Klientelizmus a politické čistky v Třeboni? Nemohu to hodnotit jinak, tvrdí Jan Váňa.

Publikováno: 08.01.2012

Bují v Třeboni politický klientelizmus? Probíhaly zde povolební politické čistky? Minulý třeboňský starosta Jan Váňa (ODS) k tomu říká: „Nemohu to hodnotit jinak. Současný starosta Jiří Houdek (KDU-ČSL) vnímal některé lidi, jako potenciálně nebezpečné oponenty na druhém břehu, a proto se jich zbavil.“ Jan Váňa hovoří i o pochybném kšeftu města s církví, o pozadí odchodu šéfa třeboňských lázní, ale také o tom, že zdejší sociální demokraté udělají kupodivu vše, co místním lidovcům na očích uvidí.

 


Starostou města jste byl jedno volební období. Lze během čtyř let něco podstatného dotáhnout do konce?


J. Váňa: Nepochybně. Za mého starostování jsme v Třeboni proinvestovali asi 600 milionů korun, zaplatili jsme úvěry předchozí radnice ve výši 75 milionů korun a na městském účtu ještě zanechali 77 milionů. Vybudovali jsme atletický stadion, kluziště a fotbalové hřiště, opravili jsme řadu komunikací, provedli regeneraci sídliště, zrekonstruovali bývalá kasárna, budovu Besedy…


Co projekty, které jste dokončit nestihli? Dotáhla je nová radnice do finále?


J. Váňa: Dotačně zajištěné projekty ano. Jde například o čistírnu odpadních vod nebo o nový most přes hlavní tah na Jindřichův Hradec. Mrzí mě ale snaha o negaci námi zrealizovaných investičních akcí. Mám na mysli třeba kulturní zařízení Beseda, které je nenápadně umrtvováno. Asi nebude trvat dlouho a dojde k jeho uzavření. Ze strany města není vůle, aby Beseda fungovala.


Radnice upřednostňuje Kongresové a kulturní centrum Roháč, pomyslné dítě starosty Houdka?


J. Váňa: Zjevně.


Dle vašich slov ve vámi vydávaných Třeboňských novinách dochází po posledních komunálních volbách k odstraňování nepohodlných lidí z vedoucích funkcí. Můžete být konkrétní?


J. Váňa: Nemohu to hodnotit jinak, než že se jednalo o politické čistky. Starosta Houdek vnímal některé lidi, jako potenciálně nebezpečné oponenty na druhém břehu, a proto se jich zbavil. Během několika týdnů po opětovném nástupu Jiřího Houdka na post starosty města dostal výpověď bez udání důvodu právník města Vladimír Pešek, jednatel a ředitel obojích lázní Jaroslav Bican a jednatel a ředitel Technických služeb Jaroslav Kubal. Ze zástupných důvodů byl odvolán i ředitel Informačního a kulturního střediska (IKS) Jaroslav Císař. A to je řeč jen o vedoucích funkcích.


Stávající radnice prý hrstmi rozhazuje peníze na úkor potřebných investic a činí kroky, jež by město mohly zadlužit. Jaké máte v tomto směru informace?


J. Váňa: Radnice vedená starostou Houdkem má k hospodaření města jiný přístup, než radnice minulá. Pro ilustraci… V roce 2011 došlo ve srovnání s rokem 2010 k navýšení běžných výdajů přibližně o 20 milionů korun, což ovšem nejsou peníze investované, nýbrž de facto peníze projedené. V Třeboni zkrátka probíhá permanentní populistická volební kampaň, za niž nesou odpovědnost KDU-ČSL, ČSSD, Občané.cz, Top 09 a strana Zelených. Příkladem marnotratného utrácení je Radou města schválených cca 450 tisíc korun na úhradu zpracování nového loga města. Přitom nový grafický manuál vytvořila Houdkova radnice teprve v roce 2005. Další změna po šesti letech, bezmála za půl milionu korun, to je podle mě skutečně marnotratné.


V Třeboni údajně začíná vzkvétat klientelizmus. Z čeho tak opozice usuzuje?


J. Váňa: Pokud vedení města vyhazuje z vedoucích pozic osvědčené lidi a na jejich místa dosazuje bez výběrových řízení své známé a přátele, jak jinak byste to nazval?


Jaký má podle vás současná radnice přístup k místním živnostníkům?


J. Váňa: Některým jde možná na ruku, ale mě tedy rozhodně ne. Dokonce se ke mně doneslo, že některé městské organizace mají zakázáno u nás tisknout (Jan Váňa je majitelem třeboňské tiskárny Java, pozn. red.), což mi připadá zvláštní. Jisté je, že většina zdejších podnikatelů a živnostníků je na straně opozice a tito lidé tu proto nebudou mít na růžích ustláno. Zvláště pak ti, o nichž se to ví.


V listopadovém čísle Třeboňských novin se spekuluje o návratu Marcely Houdkové (manželky starosty) do manažerské funkce na MěÚ nebo do vedení městského IKS. Jsou to skutečně jen spekulace?


J. Váňa: V našich novinách o tom opravdu vyšlo krátké zamyšlení, ale já bych to nerad komentoval.


Hovoří se o tom, že třeboňské sociální demokraty vede ve skutečnosti lidovec Houdek. Jaký mají tyto řeči podklad?


J. Váňa: V minulém volebním období jsme spolu se sociálními demokraty udělali hodně práce, to je pravda. Některé tehdy schválené projekty však přesáhly do volebního období současného a nyní jsme svědky toho, jak ČSSD tyto v minulém období (i jimi) odsouhlasené projekty shazuje ze stolu. Pochopitelně v naprostém souladu se současným názorem Jiřího Houdka a KDU-ČSL. Uvedu příklad. V předchozím volebním období se nám podařilo získat dotaci 36 milionů korun na rozvoj lázeňské infrastruktury. Pro tuto dotaci tenkrát hlasovali všichni zastupitelé, včetně těch z ČSSD a KDU-ČSL. Teď ji ale město vrátilo, prý upřednostní potřebnější investice. To je neuvěřitelné. Ty peníze už jsme měli! Kdo jen tak vrátí darovaných 36 milionů? Ano, ČSSD je pod vlivem pana starosty, důsledně ho poslouchá a hlasuje, jak dostane nařízeno.


Letos v říjnu schválila koalice pro město údajně nevýhodnou směnu hřbitova za cennější pozemek. Místostarosta Mráz (ČSSD) přitom dříve s církví jednal o bezplatném převodu hřbitova na město. Proč ten obrat?


J. Váňa: Zřejmě to bylo přání lidovců. Péče o hřbitov není nic laciného, město stojí 600 až 700 tisíc korun ročně. A hřbitov přitom až dosud vůbec nebyl v majetku města, patřil církvi. Původně se proto uvažovalo v tom smyslu, že pokud se hřbitov majetkem města stane, půjde už alespoň o investice do majetku vlastního. Pokud by se tedy uskutečnil plánovaný bezplatný převod hřbitova na město, potom budiž. Jenže současná radnice schválila nesmyslnou výměnu hřbitova za velmi lukrativní pozemek v centru města, určený původně pro vznik parčíku a klidové zóny.


Jak se zdá, výhodný obchod pro církev. A starosta Houdek je shodou okolností křesťanský demokrat…


J. Váňa: Shodou okolností ano.


Zastupitele, u nichž bylo možno předpokládat, že budou v případě převodu hřbitova hlasovat podle svého přesvědčení, prý starosta Houdek přiměl ke změně postoje.


J. Váňa: To nemůžu potvrdit. Vyloučit ale také ne.


Vámi vedenou radnicí odvolaný ředitel lázní Aurora Antonín Doležal se soudní cestou dožadoval odškodnění za neoprávněné odvolání z funkce. Jednalo se o částku přesahující jeden milion korun. Jak byste to okomentoval?


J. Váňa: Doktor Doležal nebyl odvolán, odešel tzv. na dohodu. Když jsem nastoupil na radnici, vykonával na půl úvazku funkci ředitele lázní Aurora a na půl úvazku tam pracoval jako lázeňský zubař. To však bylo neúnosné. Lázně mají roční obrat zhruba 300 milionů korun a jejich ředitel se jim nemůže věnovat jen čtyři hodiny denně. Proto jsme panu Doležalovi řekli, aby si vybral: buď zubař, nebo ředitel. Jedno, nebo druhé, ale na plný úvazek. Bylo to legitimní rozhodnutí Rady města, ale doktor Doležal na to nepřistoupil a dohodou se s námi rozloučil. Podotýkám, že poté si od lázní a od města pronajal prostory a zařízení a začal provozovat zubařskou praxi soukromě.


Z jakého důvodu se tedy následně dožadoval „zlatého padáku“?


J. Váňa: V době kdy začínal jako ředitel lázní, podepsal s tehdejším starostou Houdkem dohodu o odchodném do výše ročního platu, což představuje částku cca 1.200.000 korun. Naše radnice ale tento „zlatý padák“ zamítla. Pan Doležal odešel na dohodu a dokument o jeho odchodném byl beztak neplatný. Podepsal ho totiž jednatel lázní – Jiří Houdek – a ten měl oprávnění podepisovat dohody o odstupném pouze do výše 100 tisíc korun. Vyšší částku by bývali museli podepsat jednatelé dva nebo by ji musela schválit Valná hromada lázní. Což se nestalo. V roce 2009 si to pan Doležal nicméně rozmyslel a prostřednictvím soudu se začal vyplacení odchodného domáhat. U soudu v Jindřichově Hradci uspěl, po našem odvolání ke krajskému soudu neuspěl a v rámci svého dovolání u nejvyššího soudu neuspěl také. Soud rozhodl, že jeho dovolání je neopodstatněné.


Minulý měsíc se uskutečnilo setkání opozičních politiků s veřejností. Co si od takovýchto akcí slibujete? Revoluci?


J. Váňa: Kdepak, žádnou revoluci. Tato setkání jsme pořádali už v minulosti, přibližně jednou za půl roku. A proč je pořádáme? Chceme si tak ověřit, zda lidi mají o naše snahy zájem a jestli se nesnažíme zbytečně. Náš „boj“, včetně vydávání Třeboňských novin, nás stojí poměrně hodně energie a my potřebujeme vědět, jestli tato energie není vynakládána zbůhdarma. Zatím se zdá, že tomu tak rozhodně není.


- Svatopluk Doseděl –