Ve správný čas na správném místě

10.03.2026

Třeboň – Operátorka městské policie poskytla 6. února první pomoc v době své pauzy na oběd. Během...

[přečtěte si celý článek]


Aktuálně od jindřichohradecké úzkokolejky

10.02.2026

Drážní úřad ruší omezení Společnost Gepard Express Alberta Fikáčka vlastní úzkokolejku od loňského...

[přečtěte si celý článek]


Albert Fikáček: Vidíme, že úzkokolejka lidi stále zajímá.

01.03.2026

„Máme akční plán podle něhož práce postupují a máme stanoven i termín jejich dokončení,“ konstatuje...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Koncepce kultury a propagace kulturních akcí. Radim Staněk si nový odbor pochvaluje.

Publikováno: 01.02.2026

Hradecký městský odbor kultury a cestovního ruchu má za sebou první rok aktivní činnosti. Jak si zatím stojí? Co obnáší pořádání letních venkovních koncertů kapel zvučných jmen? Jak to vypadá s rekonstrukcí Zámeckého pivovaru a vznikem nového kulturního stánku? Proč bude Ples města v KC Jitka a ne v KD Střelnice? Místostarosta Jindřichova Hradce Radim Staněk, který má místní kulturu v gesci, odpovídá.

Nový městský odbor kultury a cestovního ruchu funguje rok, je to tak?

R. Staněk: Ano. V podstatě existuje už dva roky, ale plně funkční je rok. Jeho vedoucí je Adéla Blažková.

Jak se odbor zatím osvědčil?

R. Staněk: Nejdřív krátce připomenu minulost. V roce 1994 jsem nastoupil coby referent do Kulturního domu Střelnice, kde jsem měl na starost provoz tohoto zařízení i dramaturgii. Fungovali jsme pod městským odborem školství, kultury a tělovýchovy. Pak, tuším v roce 2000, se tento útvar přeměnil v organizační složku města mimo samosprávu a v roce 2024 rozhodlo zastupitelstvo o vzniku odboru kultury a cestovního ruchu. S činností nového odboru jsem spokojen. Zlepšila se i propagace jak kulturních pořadů pořádaných městem, tak kulturních pořadů, které zde pořádá někdo jiný.

Co všechno pod tento odbor spadá? Myslím v oblasti kultury.

R. Staněk: Odbor zastřešuje Kulturní dům Střelnice, výstavní dům Stará radnice a Informační středisko. A zabezpečuje takřka sto procent městských kulturních a společenských akcí.

Vzdělávací a kulturní centrum funguje samostatně?

R. Staněk: Ano. Vzdělávací a kulturní centrum je příspěvková organizace města. Sem patří Muzeum fotografie, Dům gobelínů a hvězdárna s planetáriem. Odbor kultury se Vzdělávacím a kulturním centrem samozřejmě úzce spolupracuje. Vedení obou subjektů své akce vzájemně konzultuje a snaží se ladit termíny jejich konání tak, aby se pokud možno nekřížily. Dodávám, že ředitelem centra je Ondřej Mašek.

V minulosti bylo kritizováno, že v oblasti kultury chybí koncepce, a to i kvůli absenci odboru kultury. Odbor už máme. Kritika ustala?

R. Staněk: Během uplynulého roku jsem v této věci žádnou kritiku nezaznamenal. Netvrdím, že nikde nic nezaskřípalo, ale já takovou informaci nemám. Nyní budeme zpracovávat městský  strategický plán, který bude zahrnovat i koncepci kultury. Věřím, že se to podaří. Když se před dvěma roky hlásili zájemci o vedení nového odboru, předkládali svou vizi, takže nástin budoucí koncepce kultury tady byl už tenkrát.

Diskutovaným tématem je městské dotování soukromých kulturních zařízení a privátních společenských akcí. Jejich plošná finanční podpora už několik let neprobíhá, že?

R. Staněk: Přesně tak. Už asi tři roky podporujeme pouze vybrané kulturní akce. Plošná podpora kulturních zařízení je minulostí. Dotační pravidla města jsou čerstvě aktualizována a nalézt je lze na našem webu. A každý, kdo pravidla splní, si může o dotaci požádat.

Podle čeho takovou žádost posuzujete?

R. Staněk: Výběrová kritéria jsou součástí již zmíněných dotačních pravidel. Návrh rozdělení finančních prostředků podá pracovní skupina a poslední slovo má Rada města. Pokud má dotace přesáhnout limit, rozhoduje o jejím přidělení zastupitelstvo. Na podobném principu fungují i dotace pro sport.

Zejména během léta zvete řadu kapel. A finanční požadavky těch známějších jsou údajně nemalé.

R. Staněk: Bohužel je tomu tak.

Zde jsou kritéria jaká? Kdy si řeknete, že tohle už je moc?

R. Staněk: Jak už bylo řečeno, v této oblasti se pohybuji už od roku 1994 a již tehdy byly některé honoráře neakceptovatelné. Vzpomínám si, že třeba pan Donutil požadoval 70 tisíc korun, což bylo v devadesátých letech opravdu hodně peněz. Kvalitní zájezdní divadelní představení o deseti hercích stálo méně než polovinu. Z toho je patrno, že se jedná o problém dlouhodobý. Odbor kultury a cestovního ruchu hospodaří v rámci rozpočtu města a má stanoven finanční limit. Je pro něj vyčleněna určitá částka na celý rok a je čistě na jeho vedení, co za ni koupí. Při tvorbě ročního dramaturgického plánu se vychází z toho, které kapely jsou úspěšné, o které je zájem na hudebních festivalech a v potaz se pochopitelně bere i to, kolik stojí. Je jasné, že na to, aby zaplatil například Kabáty, Hradec mít nebude. Pokud bychom koupili hvězdu, na nic dalšího už by nezbylo. I kdyby se na takovém koncertě vydělalo deset milionů, tyto peníze by spadly do rozpočtu města a pořádající odbor by z nich neviděl ani korunu. Bez rozpočtových opatření to není možné. Podotýkám, že i cenově dostupné kapely mívají plný kalendář mnohdy rok, dva dopředu a dlouho dopředu je tudíž třeba učinit i objednávku. Ovšem s tím, že tato objednávka bude stvrzena smlouvou až po schválení městského rozpočtu.

Nebylo by vhodné více angažovat finančně méně náročné kapely regionální?

R. Staněk: Regionálním kapelám prostor samozřejmě dáváme. Kapel různých žánrů je zde ale poměrně hodně a na všechny se proto dostat nemůže. Dalo by se předpokládat, že známá jména táhnou víc, ale není to tak úplně pravda. Lokální hudební skupiny mají taky svoje publikum. Místní lidé tyto hudebníky mnohdy osobně znají a jejich vystoupení si uniknout nenechají. Není to sice kapela, ale podívejte se na zdejší Divadelní společnost Jablonský. Taky se nejedná o celostátně známý soubor, a přitom tu mívá vyprodáno.

Jaký je zájem o masové letní akce na náměstí Míru a v parku pod gymnáziem?

R. Staněk: Zájem lidí o tyto akce bývá značný. A to i přesto, že na ty pod gymnáziem vybíráme vstupné 100 korun. Vybírat vstupné na náměstí Míru je technicky nereálné. Sezónní nabídku lidé oceňují a jsou i tací, kteří by takových akcí brali víc. Máme ale své limity. A nejde pouze o peníze. Je třeba postavit pódium, zajistit ozvučení, osvětlení… Každý takový podnik vyžaduje realizační tým a spolkne hodně času.

Hledáte inspiraci v jiných městech typu Jindřichova Hradce? V Třeboni, v Telči nebo v Českém Krumlově? Abyste nevymýšleli již vymyšlené?

R. Staněk: Určitě. Od počátku mého působení v oblasti městské kultury jsem požadoval, aby příslušní pracovníci zjišťovali a sledovali, co se děje kolem, a nechali se tím inspirovat. A tento monitoring probíhá stále. Ale nejsme jediní, kdo to dělá. Vím, že okoukán byl třeba náš systém divadelního předplatného.

Důležitým kulturním stánkem by se měl brzy stát Zámecký pivovar. Jak to s rekonstrukcí objektu vypadá?

R. Staněk: Pokud nedojde k něčemu nepředvídatelnému, první kulturní akce by se zde mohla uskutečnit už v září 2026.

Rozpočet rekonstrukce 497 milionů korun už prý byl značně překročen…

R. Staněk: Určitě se nebude jednat o značné překročení. Připomínám, že na tuto investiční akci jsme získali dvě dotace v celkové výši 245 milionů. A k tomu překročení rozpočtu… Při takto rozsáhlé rekonstrukci historického objektu jsou komplikace a s nimi spojené vícepráce nepředvídatelné. A tyto vícepráce, které se udělat musí, něco stojí. V tomto případě byly například objeveny podzemní prostory, což rekonstrukci zkomplikovalo a prodražilo. Vše pochopitelně sledují projektant, stavební dozor i poskytovatelé dotací, tedy Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Každou korunu navíc musíme velmi dobře zdůvodnit.

Městský Zámecký pivovar je součástí komplexu státního hradu a zámku. Jak město s vedením této památky vychází? Myslím v rámci spolupráce při konání různých akcí atp. Slyšel jsem, že to někdy trochu drhne.

R. Staněk: Spolupráce města se správou hradu a zámku funguje dobře. Zmínil bych kupříkladu Jindřichohradeckou činohru nebo Operu na zámku, což jsou opravdu velké akce. Kastelán Jan Mikeš je i opozičním městským zastupitelem a k neshodám někdy logicky dojde, ale jak říkám, spolupráce funguje dobře.

Letošní Ples města se poprvé nebude konat v městském Kulturním domě Střelnice, nýbrž v Kulturním centru Jitka. Proč?

R. Staněk: KC Jitka prošlo v roce 2025 kompletní rekonstrukcí a zrenovované prostory jsou pro takto prestižní akci zcela vyhovující. A podstatným důvodem změny místa konání je kapacita. Kapacita KC Jitka je totiž asi dvakrát větší než kapacita KD Střelnice, která zájem veřejnosti nedokáže ani zdaleka uspokojit. Předprodej vstupenek začal před týdnem a nyní (12. prosince, pozn. red.) je i při dvojnásobné kapacitě téměř vyprodáno. Za to, že se městský ples koná v KD Střelnice s kapacitou necelých 300 míst, jsme byli dlouhodobě kritizováni. Spousta zájemců se totiž na ples nedostala. Takže když odbor kultury a cestovního ruchu přišel s návrhem uspořádat bál v KC Jitka, zatleskali jsme mu. Na okraj ještě podotýkám, že v KC Jitka budeme dle dohody platit pouze provozní náklady.

Program plesu vypadá velkolepě. Kdo ho skládal?

R. Staněk: Pracovníci odboru kultury a cestovního ruchu, kteří něco konzultovali se mnou. A mám dojem, že skladba programu se skutečně vydařila. Vystoupení Terezy Maškové, předtančení profesionálních tanečníků Natálie Otáhalové a Michala Kurtiše, Orchestr Karla Vlacha se svými sólisty, Light Art Show, moderátor Petr Rychlý, tradičně bohatá tombola… Kdo na 32. reprezentační Ples města přijde, litovat určitě nebude.

– Svatopluk Doseděl –