Potravinářský závod: Přínos nebo potíže?

Nový závod má zahrnovat veškeré výrobní procesy. Od naskladnění živých kuřat přes jejich porážku, porcování a balení až po expedici chlazených či mražených produktů. Výroba bude probíhat ve dvousměnném provozu pět dní v týdnu.

Uvedený pozemek v majetku města nikdy nebyl a nyní už jej vlastní jmenovaný investor. Jeho využití může město regulovat jen do té míry, aby bylo v souladu s územním plánem. Pokud majitel bude plán respektovat, konkrétní využití pozemku město ovlivnit nemůže. Pozemek se nachází v průmyslové zóně, v současné době má charakter zemědělské půdy a záměr Josefa Koláře s územním plánem nekoliduje. Hlavní hala bude zabírat plochu 100 krát 200 metrů a v areálu závodu bude i administrativní budova, parkoviště, síť komunikací, podniková prodejna a další zázemí.

Z březnového vyjádření jindřichohradeckého starosty Michala Kozára vyplynulo, že město s Kolářovým záměrem problém nemá, ale přesto požádalo o prověření jeho vlivu na okolí. Část místních občanů se totiž obává, že kombinát bude produkovat i nežádoucí odpady a zápach. Výsledek prověrky byl vůči záměru pozitivní.

Tolik shrnutí.

Kritikům chybí

veřejná diskuse

Popsaný záměr má však i své kritiky, upozorňující na jeho nevratnost a tudíž i na to, že závod na desítky let významně ovlivní kvalitu života ve městě, respektive ji zhorší. Poukazují i na skutečnost, že v Jemnici, kde chtěl Josef Kolář svůj projekt realizovat ještě před Jindřichovým Hradcem, byl záměr formou občanského referenda odmítnut, a podezíravě se táží, proč jej teď hradecké vedení tak vítá. Dle kritiků jde o velké téma a vliv peněz a moci je zde zjevný.

Nad Kolářovým záměrem se pozastavuje i místní patriot Petr Pokovba ml., který je i aktivním propagátorem České Kanady a budoucnost regionu mu lhostejná není. Říká: „Nerazím názor pro ani proti, jen poukazuji na neexistenci veřejné debaty na toto téma. Mám z toho dojem, že hradeckým občanům to bylo prostě jenom oznámeno a hotovo. Závod na zpracování drůbeže je přitom opravdu zásadní projekt s možnými rozsáhlými dopady na město i jeho obyvatele. A realizaci záměru takového charakteru by proto měla předcházet široká veřejná diskuze, během níž by bylo vše probráno. Komplexně. S investorem, s vedením města, s odborníky. Jaký bude mít závod, v němž má být zpracováváno 10 000 kuřat za hodinu, dlouhodobý vliv na okolí? Mám na mysli kvalitu spodních vod, zápach, dopravní zatížení atp. Plně robotický závod má údajně zaměstnat asi 240 lidí. Kdo a odkud budou většinoví zaměstnanci? Kde budou bydlet? Bude případně pro jejich děti místo ve zdejších mateřských a základních školách? Z Jemnice byl investor Rhea Holding tamním občanským spolkem vykázán. Z jakých důvodů? A nejsou tyto důvody relevantní i pro Jindřichův Hradec?“

Hlas lidu: V Jemnici

kombinát nechceme!

Jak již bylo řečeno, investor Rhea Holding chtěl své plány uskutečnit už v Jemnici, ale neuspěl tam. Aktivisté ze spolku Za dobrý život na Jemnicku jeho záměr v referendu odmítli a zablokovali. Dle jejich názoru by šlo o gigantický podnik ohrožující životní prostředí. Bývalý starosta Jemnice Jiří Tříska se za spolek vyjádřil v tom smyslu, že provozy tohoto typu by měly být rozmělněny do několika menších, které by nezabíraly ornou půdu a k životnímu prostředí by byly šetrné.

„Nejsme daleko od toho, aby se začalo říkat, že Jemnice je ono město, kde to zapáchá a špatně se tam žije,“ prohlásil svého času Tříska (redakčně upraveno). „Místo krásné přírody tady budeme mít masokombinát a staneme se oblastí, určenou jen k tomu, aby generovala zisky podnikatelům. Jako občan a bývalý starosta musím říct rozhodné slovo a pokusit se pomoci nasměrovat dění správným směrem. Proto jsem spolu s dalšími založil občanský spolek Za dobrý život na Jemnicku, jehož cílem je rozvoj našeho regionu, ochrana životního prostředí a zdraví obyvatel a obrana občanských svobod. Chceme se zasazovat proti výstavbě velkovýkrmen a masokombinátu a zabránit nepromyšleným krokům, jež mohou nenávratně poškodit naše životy.“

Jemnický spolek

měl svoje důvody

V písemných materiálech spolku Za dobrý život na Jemnicku, za jejichž obsahovou podstatu redakce Žurnálu neručí, je konstatováno, že v záležitosti existuje několik věcí k dovysvětlení. Zde je jejich zestručněný sumář.

Výstavba velkovýkrmen a masokombinátu prý bude znamenat příjem do městského rozpočtu
a bude přínosem pro rozvoj našeho města (Jemnice, pozn. red.). Je tomu ale opravdu tak?

Daň z příjmu. Pokud je firma zisková, odvádí daň z příjmu. Jenže pryč jsou doby, kdy na nich měla podíl obec, ve které firma sídlí. Ostatně Rhea Holding sídlí v Dešné, nikoliv v Jemnici. Daně z příjmu patří mezi centrálně vybírané daně a končí na společné celostátní hromadě. Vše se řídí zákonem o rozpočtovém určení daní a peníze jsou pak rozdělovány obcím podle počtu trvale bydlících obyvatel. Je tedy jedno, jestli masokombinát bude stát v Jemnici nebo třeba u Aše. Na rozpočet města to v tomto ohledu nebude mít vliv.

Daň z nemovitostí. Tato daň je příjmem obcí a zde se o navýšení rozpočtu města hovořit dá, ovšem o navýšení spíše v řádu desetitisíců korun.

Pracovní místa. Jedná se o vysoce automatizované provozy, které vytváří pouze desítky pracovních míst. V případě masokombinátu půjde hlavně o nekvalifikovaná, nízko hodnocená pracovní místa s velkou fyzickou zátěží, o něž zájem moc není. Jak to tedy dopadne? Na tyto pozice nastoupí zahraniční pracovníci, zřejmě ze zemí jako Bulharsko nebo Rumunsko, možná i nějací migranti. V souvislosti s tím vzniknou ubytovny a následně i sociální problémy.

Opravy a údržba místních komunikací. Přes Jemnici bude probíhat přeprava drůbežího trusu a plánuje se průjezd mnoha kamionů s živými zvířaty k porážce. K tomu odvoz odpadu. Půjde o tisíce nákladních aut ročně. Finančně nákladné opravy a údržbu komunikací jistě nebude platit investor.

Úbytek spodních vod. Je zřejmé, že provoz masokombinátu bude znamenat obrovský odběr vody. Odhadem se může jednat o 50 až 80 tisíc kubíků vody ročně, což je více než polovina roční spotřeby celé Jemnice. Nové hluboké vrty spodní vodu vyčerpají, a kdo má vlastní studnu, může se začít smiřovat s tím, že místo ní bude mít jen suchou díru v zemi.

Pokles hodnoty nemovitostí.  Kdo si tu pořídil dům či byt a postupem času zjistí, že se tu nedá žít, může mít s prodejem své nemovitosti v takovéto lokalitě problém.

Jackpot nebo

Černý Petr?

Neuskutečněný záměr připravený pro Jemnici se má brzy stát realitou v Jindřichově Hradci. Mají zdejší obyvatelé důvod k radosti či k obavám? Jindřichohradecký místostarosta Bohumil Komínek v následujícím rozhovoru odpovídá.

- Svatopluk Doseděl -