Starosta Michal Kozár, vize a optimismus

01.07.2025

Rezidenční výstavba na hranici města? Potrápí řidiče letní uzavírky? Jak město láká turisty do...

[přečtěte si celý článek]


V Buku zase bude hospoda. A nejen ta!

01.07.2025

Tématu hospody, respektive spolkového domu v hradecké místní části Buk jsme se věnovali už na...

[přečtěte si celý článek]


Ex-kapelník Babouků Petr Shýbal pro Žurnál

01.07.2025

Babouci jsou doslova muzikantskou legendou. Kapela se honosí titulem nejstarší jihočeská dechovka a...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Starosta Michal Kozár, vize a optimismus

Publikováno: 01.07.2025

Rezidenční výstavba na hranici města? Potrápí řidiče letní uzavírky? Jak město láká turisty do České Kanady? Proč nikdo nechce koupit úzkokolejku? Jsou místní části na chvostu zájmu? Revitalizace sídlišť či vznik energetického společenství. Starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár odpovídá. Paleta témat je pestrá.

Zbuzany se můžou jevit jako trochu zapomenuté rezidenční předměstí. Teď se tu ale k čemusi schyluje…

M. Kozár: Jedná se o lokalitu po pravé straně výpadovky na Kardašovu Řečici, tedy na konci zástavby na samém okraji města. Tento nezastavěný pozemek, v současné době pole, patří městu a o jeho zástavbě už se v minulosti uvažovalo, výstavbu rodinných či bytových domů zde Územní plán města dovoluje. Návrhy byly zpracovány, ale žádný nebyl optimální. Od té doby uběhl nějaký čas a my jsme dospěli k názoru, že je třeba posunout se dál. Kontaktovali jsme Českou komoru architektů, najali jsme správce soutěže a soutěž vypsali. Nemá jít pouze o ekonomické vytěžení relativně velké plochy, chceme, aby tu vznikla plně funkční městská část. Zmíněná soutěž stále probíhá a k dispozici už máme jednadvacet návrhů. Do ukončení soutěže k věci zatím víc říct nelze.

Zájem o soutěž tedy je. Předpokládáte i zájem ze strany občanů?

M. Kozár: Jindřichův Hradec je zajímavá lokalita, pracovních příležitostí tady bude přibývat a lidé budou potřebovat někde bydlet. Takže ano, zájem občanů lze předpokládat.

Budou přibývat pracovní příležitosti…?

M. Kozár: Jistě. Mám na mysli například plánovaný masokombinát na Jiráskově předměstí, stále se rozrůstající Obchodní centrum Hvězdárna, transformovanou armádu, která bude přijímat další vojáky atp.

Blíží se léto. Čekají hradecké komunikace nějaké opravy a uzavírky?

M. Kozár: Čekají. Chápu, že tyto věci letní sezónu ve městě komplikují, ale je nutno si uvědomit, že existují technologické postupy, jež provádění některých činností limitují. Něco zkrátka mimo léto realizovat nelze. Nehledě na to, že musíme brát v potaz rekonstrukce probíhající. Teď je to třeba rekonstrukce ulice Zborovské. Kvůli umožnění objízdných tras je zapotřebí vyčkat se zahájením rekonstrukce, dokud jiná neskončí. Rekonstrukce městských komunikací musí být naplánovány tak, aby na sebe logicky navazovaly a lidi zatěžovaly co nejméně. Ale abych byl konkrétní… Během léta bychom rádi vyměnili povrch ve Vídeňské ulici a v ulici Rybniční, k čemuž ale potřebujeme mít průjezdnou ulici Zborovskou. Výběrové řízení na zhotovitele díla teprve proběhne. S touto investiční akcí chceme zkoordinovat opravu omítky na vajgarském mostě. V létě dále dojde k předláždění Husovy ulice, přičemž zde byl letní termín rekonstrukce stanoven záměrně. V této ulici se totiž nachází gymnázium, obchodní akademie a vysokoškolské koleje a během letních prázdnin je tady tudíž nejklidněji. A opravy se dočká i úzká, leč poměrně frekventovaná komunikace od podniků Pollmann a Edscha směrem do Dolního Skrýchova.

Destinační management Česká Kanada… O co se jedná?

M. Kozár: Jedná se o uskupení, které, jak už jeho název napovídá, zastřešuje oblast České Kanady. Jindřichův Hradec, Novou Bystřici, Slavonice, Dačice… A zaměřuje se na podporu turismu. Uskupení úzce spolupracuje s krajskou centrálou cestovního ruchu a jeho cílem je nabídnout turistům co nejvíc možností vyžití. K zajímavým akcím destinačního managementu patří například Kanadský tulák nebo Dětská Kanada. A abychom do České Kanady přilákali turisty ze všech koutů naší republiky, nechali jsme vloni vypracovat marketing a vizuál, pomocí něhož nyní tuto atraktivní lokalitu propagujeme. Jeden slogan například hlásá: Přijďte si odpočinout do divočiny! Podotýkám, že do destinačního managementu jsou zapojeny i komerční subjekty, které v České Kanadě provozují nejrůznější zařízení. Restaurace, kempy, penziony atp.

S lokálním turistickým ruchem souvisí úzkokolejka Jindřichohradeckých místních drah (JHMD). Zájemci o koupi majetku zkrachovalých JHMD měli do 23. května odevzdat své nabídky, ale nikdo se nepřihlásil. Jste překvapen?

M. Kozár: Poněkud překvapený jsem. Očekával jsem totiž, že se přihlásí alespoň společnost Good Thing, která ještě nedávno zájem o provozování úzkokolejky avizovala. Důvod změny jejich postoje neznám, třeba je to nějaká strategie. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že úzkokolejka byla nabídnuta za 100 milionů korun a další desítky milionů by stálo její zprovoznění, to vlastně až takové překvapení není. Výhled do budoucnosti úzkokolejky je tedy pesimistický, ale jak se říká, naděje umírá poslední.

Albert Fikáček, majitel dopravní společnosti Gepard Express, prý nevylučuje, že do druhého kola prodeje už se zapojí.

M. Kozár: Slyšel jsem. Roli zde nejspíš sehraje i částka, za niž bude majetek JHMD nabídnut napodruhé.

Letošní letní provoz lokálky v úvahu zjevně nepřichází…

M. Kozár: Považuju to za nereálné. Léto už de facto začíná.

Svazek měst a obcí na tratích úzkokolejky teď asi nemůže dělat nic.

M. Kozár: Ne. Nadále se budeme snažit spolupracovat, avšak naše podmínky se nemění. Potenciálním kupcem majetku JHMD svazek měst a obcí rozhodně není.

Pro společenský život v místních částech jsou důležité spolkové, respektive víceúčelové domy. V Buku teď dokončujete nový, můžete ho popsat?

M. Kozár: Vyšli jsme z projektu zpracovaného v předchozím volebním období ve spolupráci s místním osadním výborem. V přízemí budovy bude restaurační zařízení, společenský sál a částečně i zázemí pro hasiče. V patře pak budou dva apartmány.

O jak velkou investici se jedná?

M. Kozár: Celková částka je 16,5 milionu korun, přičemž její polovinu pokryla dotace od ministerstva průmyslu a obchodu.

Hotovo má být v říjnu?

M. Kozár: Ano.

Zdá se ale, že pronajmout objekt nebude snadné. Během dvou kol se žádný zájemce nepřihlásil. Myslíte si, že problém spočíval ve výši nájemného?

M. Kozár: Od chvíle, kdy se tato záležitost začala plánovat, uběhlo hodně času a ekonomická situace se během té doby zásadně změnila. Ceny energií, inflace… Původní propočty tím pádem přestaly platit a změny se dotkly i výše nájemného. Pravidel poskytovatele dotace se stále držíme, ale ve třetím kole budeme objekt nabízet za výrazně menší nájemné, žádné pravidlo tím neporušíme. Původních 14.886 korun měsíčně bude sníženo na 9.904 korun.

Předseda místního osadního výboru Václav Picka už v roce 2021 tvrdil, že hospoda v Buku není žádný zlatý důl a vždycky si ji pronajal někdo, kdo potřeboval užívat byt v jejím patře. Že pokaždé šlo v podstatě o přidělení městského bytu podmíněné tím, že nájemník bude provozovat hospodu. Pokud prý město postaví komerční objekt a bude požadovat nájemné bez možnosti ubytování hostinského, nikoho do hospody nesežene…

M. Kozár: S panem Pickou jsem v kontaktu. Záležitost jsme probrali a posléze dospěli k názorové shodě. Zdejší apartmány jsou plnohodnotné garsoniéry a z legislativního hlediska nic nebrání tomu, aby provozovatel jeden apartmán pronajímal turistům a ve druhém bydlel.

Jak jsou na tom v tomto ohledu ostatní místní části?

M. Kozár: Pro ilustraci zmíním některé z nich. V Dolní Radouni a v Dolním Skrýchově slouží pro společenské účely hasičárna, přičemž ve Skrýchově k ní teď bude přistavěna pergola, a Horní Ždár má menší spolkový dům. Hůř jsou na tom v Matné. Městský architekt už v této věci jednal s osadním výborem a nakonec z toho vzešlo řešení v podobě montovaného domku s pergolou, který by pochopitelně odpovídal estetickým i technickým standardům a konání společenských akcí či voleb by umožnil. Chtěli bychom to vyřešit ještě letos, ideálně do říjnových voleb, kdy zde bude volební místnost nezbytná. A třeba v Děbolíně se nabízí možnost výstavby menšího objektu podobného tomu, jaký mají v Horním Žďáru. Vhodnou plochu tady máme a projektová dokumentace by měla být brzy hotova. O naše místní části se staráme.

V březnu jsme informovali o zahájení revitalizace sídliště Vajgar, konkrétně o dílčím projektu Central Park Vajgar. V jaké fázi se akce nachází? Jede vše podle plánu?

M. Kozár: Byla vypsána soutěž na zhotovitele díla, tato už je v běhu a mohu konstatovat, že o zakázku je zájem. Co se realizace záměru týče, věřím, že ji zvládneme během letošního a příštího roku. Akce má dvě fáze. První začíná komunikací u mateřské školy, označované jako u Billy, a má být dokončena letos. Včetně výsadby zeleně, vybudování propustných ploch, úpravy parkovacích míst atp. Fáze druhá, rozsáhlejší, proběhne příští rok, a to v lokalitě u páté základní školy, knihovny a podniku Hříbek.

Po revitalizačním projektu Změň Vajgar, jehož realizace už je v pohybu, je tady projekt Změň Hvězdárnu. Sídliště Hvězdárna je na tom dispozičně hůř než starší, vzdušnější a zelenější sídliště Vajgar. Co tu jde markantně vylepšit?

M. Kozár: Architekti a krajináři musí pracovat s tím, co tam je. S budovami nehneme. Určitě ale půjde přidat zeleň a architektonické prvky, někde třeba přeorganizovat dopravní režim… Veřejná prezentace této územní studie proběhne v pondělí 23. června od 17 hodin v kinosále Kulturního domu Střelnice. A veřejná prezentace bude obnášet i veřejnou diskusi.

V Jindřichově Hradci vzniklo energetické společenství, jehož podstatou bude přeposílání přebytečné elektrické energie mezi městskými organizacemi. Hradec by měl být prvním městem v regionu, které se do takové věci pustí. Můžete to osvětlit?

M. Kozár: Minulý rok jsme se přihlásili do programu ministerstva zemědělství, který se týká právě vzniku energetických společenství. Naše společenství zahrnuje město, šestnáct našich příspěvkových organizací, Služby města JH a nemocnici. Takovýchto subjektů je v republice v současné době čtyřiačtyřicet. Zpracovali jsme energetickou koncepci, zahrnující posouzení budov z hlediska přijmutí úsporných opatření, tedy z hlediska možností zateplení či instalace fotovoltaiky a tepelného čerpadla, a energetické společenství bude zdroje energie spravovat. Fotovoltaická elektrárna vyrábí čistou elektřinu, což je sice hezké, ale co když je fotovoltaika umístěna na střeše školy a jsou letní prázdniny? Jen pro příklad. Vyrábí elektřinu, ale nikdo ji nepoužívá. Nyní tuto přebytečnou energii bude možno přesměrovat třeba do nemocnice, na zimní stadion atp. Co se vyrobí, to se taky spotřebuje. Efekt veskrze pozitivní. Energetické společenství nyní musí vytvořit stanovy, příslušná pravidla, právní principy a vzorec, podle kterého se bude vše vypočítávat. Distribuční poplatky sice neovlivníme, ale cenu energie ano. Záležitostí se budeme zabývat na srpnovém zasedání zastupitelstva.

- Svatopluk Doseděl -