Z farmy u Dobrých časů utekly desítky daňků!

Ohlédnutí do minulosti

Historie zdejšího chovu sahá do roku 2006, kdy se Josef Elmer rozhodl vybudovat na zhruba pětadvaceti hektarech oplocených pozemků farmový chov daňků. Areál sestává z několika sekcí oddělených vnitřními ploty s bránami, které však nejsou zajištěny zámky, a protíná ho nadzemní elektrické vedení. Kvůli umožnění přístupu techniků svěřil Elmer společnosti E.ON klíče od hlavní vstupní brány.

„Považoval jsem za rozumné, aby pracovníci energetické společnosti mohli v případě poruchy nebo kvůli údržbě vstoupit na pozemek i bez mojí přítomnosti,“ konstatuje Elmer s tím, že jeho klíče měli energetici k dispozici téměř dvacet let a nikdy se v této věci nevyskytl problém. „Pak se ze společnosti E.ON vyčlenila firma EG.D, coby správce sítí, a tato firma vloni budovala na pozemcích farmy nové sloupy. Automaticky a bez mých protestů přitom používala klíče dříve svěřené firmě E.ON.“

Podle Elmera se tehdy po pozemcích pohybovala těžká technika, která poškodila travní porosty a zanechala po sobě terénní nerovnosti. Se zástupci energetické společnosti bylo následně dohodnuto, že škody budou na jaře roku 2026 odstraněny.

Telefonát na dovolenou

Dne 21. dubna letošního roku obdržel Josef Elmer telefonát od pracovníka společnosti EG.D, který jej informoval o zahájení slíbených terénních úprav.

„Bylo mi oznámeno, že začínají práce na uvedení pozemků do původního stavu,“ vzpomíná Elmer. „Nikdo už mi ale neřekl, že by se přitom mělo zasahovat do oplocení mezi jednotlivými částmi výběhu.“

Tou dobou se chovatel nacházel na dovolené mimo Českou republiku a příležitostný dohled nad farmou měl na starosti jeho známý Zdeněk Král. A právě ten následující den (22. 4.) zjistil, že ve výbězích chybí většina zvířat.

„Prošel celou farmu a našel místo, kde chyběla část oplocení mezi dvěma sekcemi,“ líčí Elmer a pokračuje: „Jak se později ukázalo, plot odstranil bagrista při úpravách terénu a po skončení práce ho nevrátil zpět. Přitom vrata byla jen asi dvacet metrů vedle. Nechápu, proč je nepoužil. Situaci zhoršila ještě skutečnost, že jedna ze sousedních sekcí byla v té době již pronajata a připravována pro budoucí pastvu koní a její část nebyla uzavřena. A tudy se zvířata dostala mimo kontrolovaný prostor farmy.“

Čtyřicet kusů v trapu

Po návratu z narušené dovolené provedl chovatel kontrolu stájového registru a z jejího výsledku radost neměl. Ze 49 kusů daňčí zvěře mu zůstalo devět. „Šlo o základ chovného stáda,“ uvedl. „Jelikož jsem se domů vrátil až 25. dubna, nemohl jsem se bezprostředně pokusit zvěř vrátit zpět. K útěku došlo v období, kdy zvěř nemá o potravu nouzi. Venku je spousta příležitostí k obživě a dostat v této době zvěř zpět do výběhu de facto není v lidských silách. Nejedná se o ochočená stájová zvířata. Je to zvěř, která před člověkem prchá.“

Elmer vysvětlil, že svá zvířata vede ve stájovém registru a každému kusu je přiděleno evidenční číslo. „Zvířata jsou pod veterinárním dohledem, a to samozřejmě i během zpracování masa na našich jatkách,“ říká a zároveň dodává: „Musím přiznat, že uprchlé kusy ušními známkami označeny nebyly. Jedná se totiž o dospělá zvířata narozená ještě před zavedením povinnosti farmovou zvěř takto označovat. To se stalo až v roce 2023, kdy už byla moje zvířata dospělá a já nenašel způsob, jak je známkou označit. Proto jsem požádal Ministerstvo zemědělství o odklad této povinnosti. Tuto výjimku jsem získal. Do roku 2027. Neoznačená zvěř však nesměla farmu opustit. A každé zvíře muselo po zastřelení známku dostat. Živá zvěř farmu zkrátka neopouštěla. Tedy do chvíle, než se o to postarala firma EG.D Montáže.“

Společnost EG.D i dodavatelská firma EG.D Montáže v rámci následné e-mailové komunikace pochybení připustily.

„Pochybení v podobě nezajištění oplocení potvrzujeme a nyní řešíme, zda je možná náprava a následná náhrada škody,“ napsal 27. dubna výrobní ředitel EG.D Montáže Tomáš Kocourek a v podobném duchu zareagoval i zástupce společnosti EG.D František Pfauser, který panu Elmerovi napsal: „Náš zhotovitel potvrdil pochybení z jeho strany. Škoda bude řešena a hrazena firmou EG.D Montáže.“ Tato vyjádření považuje chovatel za důležitý moment kauzy. Zatímco bezprostředně po události zástupci společnosti připustili pochybení při zajištění oplocení, v pozdější právní komunikaci se spor soustředil především na otázku rozsahu odpovědnosti či případného podílu na vzniklé hmotné škodě.

Daňci jsou v přírodě

Jak se však brzy ukázalo, samotné uznání chyby jednoduché řešení neznamená.

Uniklá zvířata byla krátce po útěku pozorována v okolí Jindřichova Hradce a později také v blízkosti místní části Buk. Dle myslivců se zvěř postupně začleňuje mezi volně žijící populaci. Hradecký myslivecký hospodář Václav Markes sdělil, že zvířata byla spatřena přibližně dva kilometry od farmy již několik dnů po útěku. Pokus o jejich navrácení zpět do obory označil za prakticky nereálný, čímž potvrdil slova chovatele.

„Zvířata se pohybují ve volné krajině, mají dostatek potravy a postupně zdivočí,“ uvedl Markes. „Časem bude téměř nemožné rozeznat, která pocházejí z farmového chovu a která z volně žijící populace.“ Takto velký nárůst počtu dančí zvěře může podle něj vést ke zvýšeným škodám na zemědělských kulturách i lesních porostech.

Spor o odpovědnost

Jak už bylo zmíněno pochybení při zajištění oplocení není mezi stranami zpochybňováno, avšak spor se postupně přesunul k otázce rozsahu odpovědnosti a výše škody.

Právní zástupce společnosti EG.D Montáže Jiří Jarušek upozornil například na skutečnost, že zvířata nebyla opatřena ušními známkami (viz výše). Zpochybnil též zabezpečení farmy v době události a požadoval doložení některých povolení souvisejících s chovem.

Josef Elmer, jak už bylo též řečeno, naopak tvrdí, že vedení evidence zvířat probíhalo v souladu s požadavky veterinární správy a živá zvířata farmu nikdy neopouštěla. „Do doby této události opouštěla farmu pouze usmrcená zvěř určená ke zpracování,“ zopakoval důrazně. „Teprve po zásahu pracovníků energetické firmy došlo k tomu, že zvířata unikla ven.“

Investice za miliony

Pro Josefa Elmera ale není největším problémem finanční hodnota ztracených daňků. Hlavním problémem je ztráta navazujícího podnikání. Jeho společnost Dove Network v minulých letech investovala několik milionů korun do vybudování vlastních jatek a zařízení na zpracování zvěřiny podle standardů Evropské unie a veterinární správa udělila novému provozu potřebná povolení pro porážku farmové zvěře, zpracování masa, jeho balení, mrazení i distribuci.

„Měli jsme stálé odběratele, včetně restaurace Zdeňka Pohlreicha, a roky budované obchodní vztahy,“ poznamenává Elmer chmurně. „Bez chovného stáda není co zpracovávat ani prodávat. A obnova chovu může trvat několik let. I kdyby se podařilo okamžitě nakoupit nová zvířata, produkce zvěřiny by se mohla vrátit na původní úroveň nejdříve za dva až tři roky.“

Případ zatím nekončí

Obě strany sporu dnes zastupují advokáti a jednání pokračují. Chovatel požaduje náhradu škody, zatímco druhá strana shromažďuje podklady pro pojišťovnu a posuzuje rozsah své odpovědnosti. Rozhřešení případu je zřejmě poměrně daleko. A lze předpokládat, že důsledky maléru, k němuž došlo při terénních úpravách pod elektrickým vedením, se povlečou ještě několik let.

- Svatopluk Doseděl –

Redakce Žurnálu písemně oslovila Lubomíra Budného, tiskového mluvčího energetické skupiny E.ON, pod kterou správce sítí EG.D spadá. Zaslali jsme mu podrobné dotazy ohledně nezajištění oplocení pozemku farmy, úniku zvěře, stavu jednání o náhradě škody i řešení přes pojišťovnu, případně soud. Mateřské společnosti i její dceřiné firmě EG.D byl tedy poskytnut prostor k vyjádření, ale na redakční e-mail dorazilo pouze následující stručné stanovisko: „S ohledem na probíhající jednání mezi zúčastněnými stranami a skutečnost, že celá záležitost je nadále předmětem posuzování, nebudeme v tuto chvíli komentovat jednotlivé okolnosti případu ani poskytovat podrobnější informace k jeho průběhu.“

(red)