01.10.2026
Kompletně zrekonstruovaný zámecký pivovar s restaurací a společenskými prostorami se postupně...
[celý článek zde již 01.10.2026]
01.10.2026
V Jindřichově Hradci má jezdit silniční vyhlídkový vláček. Jeho soukromý provozovatel jím hodlá...
[celý článek zde již 01.10.2026]
01.10.2026
Rytmus, řízné dechy a humor, který neomrzí. Kde se objeví, tam teče energie proudem. Sranda a...
[celý článek zde již 01.10.2026]
Publikováno: 10.08.2026
„Za pestrost své práce jsem nesmírně vděčný, je to dar,“ říká Aleš Háma (53). „Nic z toho, co dělám, mě nepřestává bavit. Naopak. Všechno mě to nabíjí.“ Oblíbenému herci, muzikantovi a moderátorovi už v ranném dětství přirostlo k srdci Jindřichohradecko a Třeboňsko a dodnes se sem pravidelně vrací. Toulá se, chytá ryby a povídá si s lidmi. Jak vypadá jeho nová kapela a z jakého důvodu není na plakátu k aktuální akci její oficiální název? Proč v seriálu Limity mluví jako dlaždič? Jaké má výhrady k elektromobilitě? A mají se umělci montovat do politiky? I na to všechno Aleš Háma v otevřeném rozhovoru odpovídá.
V pátek 10. července vás čeká koncert v Rockové stodole na farmě v Horních Dvorcích. Součástí toho podniku je vyhlášená sýrárna. Plánujete před koncertem i gastronomickou předehru?
A. Háma: Ani ne. Na místo dorazíme těsně před koncertem a na ochutnávku nebude čas. Ale já tu farmu dobře znám, i jejího majitele. Svého času jsme tam natáčeli pořad V karavanu po Česku. A sýry, které se zde vyrábějí, znám tím pádem taky. Jsou vynikající. Zakousnu si spíš až po koncertě.
Na koncertě vystoupíte s novou kapelou Aleš Háma band. Jak dlouho kapela existuje?
A. Háma: Ona vlastně není úplně nová. Během covidu jsme se ve skupině Hamleti dohodli, že už ve stejné sestavě a pod tím názvem pokračovat nebudeme, ale tři jsme spolu zůstali. Mirek Kejmar, bicí, Jakub Wehrenberg, baskytara a já, kytara a zpěv. A přibrali jsme k sobě kamaráda klavíristu a zpěváka Peťu Vondráčka z rokenrolové kapely Lokomotiva. Oficiálně si říkáme Zmrdi Aleše Hámy, ale v Horních Dvorcích vyměkli a na plakát nás takto uvést odmítli. (smích) Takže je tam napsáno Aleš Háma band.
Co máte na repertoáru? To, co mívali Hamleti? Tedy covery profláklých pecek?
A. Háma: Přesně tak. Jsme v podstatě zábavová kapela, která chce bavit. Jiné ambice nemáme. Vlastní tvorbou lidi zatěžovat nechceme. Od toho mám jiné projekty. A o zábavě bude i koncert v Rockové stodole.
Zmíněný Petr Vondráček je takový tuzemský Jerry Lee Lewis. Přikláníte se teď víc ke klasickému rokenrolu?
A. Háma: Slavných rokenrolových fláků hrajeme spoustu. Peťa je na klavír hraje božsky.
Ještě se vrátím k Hamletům. Fungovali jste čtvrt století. Co bylo důvodem konce?
A. Háma: Pětadvacet let je dlouhá doba. A my prostě řekli, že to stačí.
Jste herec, moderátor a zpěvák. Je něco z toho vaše jednička?
A. Háma: Jednička… Jednička je pro mě vždycky to, co zrovna dělám. Když zkouším a hraju divadlo, je mojí jedničkou divadlo. Když jedu šňůru s kapelou, má prim muzika atd. Za tu pestrost práce jsem nesmírně vděčný. Je to dar. Nic z toho, co dělám, mě nepřestává bavit. Naopak. Všechno mě to nabíjí.
Rád jezdíte do Mláky na Třeboňsku. Čím si vás Jindřichohradecko a Třeboňsko získalo, že se sem pravidelně vracíte?
A. Háma: Když mi bylo šest, tak jsem se v Lužnici topil a od té doby to tady miluju. (smích) Tenhle region je láska na celý život. Krajina, lidi… Mám to tu prostě rád. Určitě najdete oblasti, kde je to taky krásné, ale já to mám z nějakého důvodu nejraději tady.
Když zde trávíte letní chvíle, jak vypadá váš ideální den? U vody s rybářským prutem?
A. Háma: To ne. Sice rybařím, ale můj ideální den má mnoho podob. Pobyt u vody, v lese, na cestách, na pikniku s rodinou… Co se rybaření týče, tak spíš muškařím nebo vláčím. Bobkařina můj šálek čaje není. Pravda je, že před pár dny jsem si užil krásné chytání kaprů na kukuřici a bylo to super. Nebráním se ničemu.
V televizním seriálu Limity jste dostal poprvé hlavní seriálovou roli. Ztvárnil jste zde pragmatického likvidátora odpadů. Byla to pro vás osvěžující změna?
A. Háma: Určitě. A byla to především změna krásná. Moc jsem si to užil. Jak samotnou roli, tak spolupráci s mnoha mými kolegy a s Petrem Zelenkou, který ten seriál napsal i režíroval.
Úspěch toho seriálu je nezpochybnitelný. Někdo ale nelibě poukazoval na častou sprostou mluvu.
A. Háma: Ono se tam mohlo mluvit ještě výrazně sprostěji. V tom regionu a hlavně v té sociální skupině, kde se děj seriálu odehrává, se tak zkrátka mluví. Je to tak. Kdybych tam někomu řekl „jdi k šípku“, bude to znít pitomě a bude to naprosto nevěrohodné.
Děj seriálu se točí kolem ekologie. Jak jste na tom s ekologií v reálu?
A. Háma: K ekologii přistupuju poctivě. Co můžu dělat, to dělám. Například třídění odpadu mi přijde jako naprostá samozřejmost. Doma máme splachování dešťovou vodou… Přiznám se, že mám pořád trochu problém s elektromobilitou. V této oblasti jsme se ještě nedostali k plně uživatelné mezi. Jsem pragmatik. Potřebuju přejet z Prahy do Ostravy na jeden zátah a dojezd elektromobilů je pro mě tím pádem nedostatečný. Ale v zásadě se tomu trendu vůbec nebráním.
Často pracujete i pro Českou televizi. V poslední době se řeší financování veřejnoprávních médií. Novela zákona má zrušit koncesionářské poplatky. Jaký na to máte názor?
A. Háma: Nerozumím tomu. Když vláda pana Babiše tak strašně žehrá na to, že jí vláda pana Fialy zanechala tak strašlivé dluhy a tak strašný bordel v republice, proč řeší zrovna tuhle věc, která bez problémů desítky let fungovala. Změnou způsobu financování veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu se pro lidi přece prakticky vůbec nic nezmění? Televizi a rozhlas stejně zaplatí, jen jinou formou. Někdo tu generuje zbytečnou práci. Parafrázuju: přišla tchyně a uklidila byt, pak přišla manželka a uklidila byt znovu. Asi tak.
Slýcháváme, že umělci by se do politiky neměli plést a neměli by ji ani komentovat. Že své známé jméno v podstatě zneužívají. Jak to vidíte? Má umělec politiku komentovat, nebo si od ní má držet odstup?
A. Háma: Důležité je, jestli umělce o názor někdo žádá nebo ne. Pokud si píše svůj blog nebo z vlastní vůle něco prohlašuje do mikrofonu na náměstí, může to být na pováženou, ale je to čistě jeho rozhodnutí. To je demokracie. Ale pokud se ho někdo přímo zeptá, proč by nemohl odpovědět a svůj názor na věc říct? Má na to stejný nárok jako kdokoli jiný. Za mě je to zcela v pořádku.
Zpět k televizní zábavě. S Ondřejem Sokolem tvoříte sehranou moderátorskou dvojici. Stane se vám někdy při moderování, že vás kolega během přímého přenosu něčím tak odbourá, že máte problém udržet kamennou tvář?
A. Háma: Samozřejmě. Tohle se děje pořád, ale konkrétní příklad si teď honem nevybavuju. Odbouráváme se vzájemně. Někdy si to děláme dokonce naschvál. A víte proč? (smích) Protože jsme prostě takoví!
Jste znám i z vědomostních soutěží. Z obecného přehledu jste lidi zkoušel v legendárním Taxíku a dnes na České televizi moderujete úspěšný pořad Kde domov můj. Když tu spoustu soutěžících vidíte, k čemu dospějete? Jsme my Češi chytří, nebo máme pořádné mezery?
A. Háma: Takhle to brát nejde. Je třeba mít na paměti, že tyto soutěže neukazují reprezentativní vzorek populace. Do vědomostní soutěže se většinou přihlásí člověk, který obecný přehled má a chce ho veřejně uplatnit. Kdežto když na někoho nepřipraveného vybafnete otázku třeba v soutěžním taxíku, může se zaseknout i na úplné triviálnosti. Na něčem, co ví, ale ve stresu to prostě nedá. Mozek se mu sekne.
Chápu, ale někdy je to dost jasné. Vzpomínáte si na toho týpka, kterého jste ze soutěžního taxíku vyhodil?
A. Háma: Na to se zapomenout nedá. Tenkrát už mi fakt tekly nervy. Když místo Zrození Venuše zvolil odpověď Zrození Venouše, tak jsem mládence vyrazil. V klidu, ale vyrazil. Tato scéna se stala ikonickou. Lidi na ni vzpomínají a pořád se mě na to ptají. Ale něco vám povím. Přesně tohle potvrzuje, že to není jenom o vědomostech. Tento člověk, který ve svém jinošském věku takhle selhal, dnes učí na vysoké škole ekonomické, má titul MBA a je uznávaným pedagogem. Tréma dělá s některými lidmi hotové divy.
Jablko nepadlo daleko od stromu – váš syn Jáchym úspěšně naskočil do zpravodajství TV Nova jako reportér. Chodí si k vám občas pro tátovské a profesní rady, nebo si buduje kariéru striktně po svém?
A. Háma: Občas si o práci povídáme. A musím říct, že kritiku a připomínky snáší velmi dobře. Já se ale případně vyjadřuju spíš k jeho projevu. I v této věci si náramně rozumíme. Náš druhý syn, Mikuláš, teď maturoval na produkci a nyní s napětím čekáme, na kterou vysokou školu ho přijmou.
Vaše manželka Gabriela je interiérová designérka. Jak u Hámů vypadá plánování letní dovolené? Shodnete se hned na první dobrou, nebo doma probíhají vzrušené debaty?
A. Háma: Vzrušené debaty neprobíhají. Jisté je, že letos nás nečeká žádný turistický rezort ani jiná pobytová dovolená v nějakém letovisku. Dovolenou strávíme pravděpodobně na cestách. Máme v plánu sever Španělska. Baskicko, Pyreneje… Tam nebude takové vedro. Třeboňsko je krásné, ale tohle bude určitě taky prima.
– Sváťa Doseděl –