...další články

Místostarosta Bohumil Komínek exkluzivně pro Žurnál

Aktuálně se řeší zapojení Jindřichova Hradce do krajského systému integrované dopravy IDESKA. Ke smlouvě, kterou připravila organizace JIKORD, má město výhrady. V čem spočívají?

B. Komínek: Od letošního 1. ledna je provozovatelem hradecké městské hromadné dopravy (MHD) firma ČSAD Autobusy České Budějovice, fungující pod značkou Busem. Smlouva byla uzavřena na následujících deset let. A Jihočeský kraj, respektive jeho organizace JIKORD, která je krajským koordinátorem dopravy, má zprovoznit integrovaný dopravní systém (IDS), jehož chceme být součástí. V tomto režimu jezdí autobusy hradecké MHD už teď. Částečně. Smluvně to zatím ošetřeno není. Začátky všeho obnášejí určité potíže a v tomto případě se vyskytly také. A my s JIKORDem na jejich vyřešení pracujeme. Jsem si jist, že až bude IDS spuštěn, budeme mít vše tzv. vyladěno. Ale k vaší otázce… JIKORD zúčastněným městům poslal jednotný návrh smlouvy, ale tento návrh je hodně obecný. Neumožňuje specifické změny a neakceptuje platné smlouvy mezi městem a novým dopravcem. O úpravě a optimální podobě smlouvy jednáme. S vedením Písku, Tábora a dalších jihočeských měst jsme se v této věci dohodli na jednotném postupu. Jihočeský kraj deklaruje, že IDESKA bude spuštěna 1. července, a já věřím, že do té doby budeme mít vše vyřešeno a do systému se bez problémů plně zapojíme.

Pro řadového občana může být IDS poněkud abstraktní pojem. Vysvětlíte, oč vlastně jde? A co to lidem přinese?

B. Komínek: Pokud člověk žije ve městě, které je součástí IDS, má méně starostí s dopravou. Příklad. Jedu z hradeckého sídliště Vajgar do nemocnice v Českých Budějovicích. Standardní postup je, že si koupím jízdenku na MHD z Vajgaru na autobusové nebo vlakové nádraží, tam si zaplatím jízdenku do Budějovic a v Budějovicích si pak pořídím jízdenku do tamní MHD, která mě dopraví k nemocnici. A to samé při cestě zpátky. Díky zapojení Hradce do IDS si teď můžu koupit jen jednu jízdenku, na kterou pojedu z Vajgaru až k budějovické nemocnici. Jízdenka, respektive nabíjecí čipová karta, může být denní, týdenní, měsíční či celoroční. Podle potřeb jednotlivce. Kromě nás tyto zelené karty zatím nikdo v jižních Čechách nemá vydány. Přínos je jasný. Na jednu jízdenku-kartu bude možno pravidelně cestovat po celém Jihočeském kraji.

Nový systém hradecké MHD měl být modernější a přehlednější. Část veřejnosti ale mluví o chaosu. Vnímáte tyto výhrady?

B. Komínek: Všechno se usazuje. A nový systém MHD taky. Pravda, autobusy, které měly jezdit od ledna, začaly jezdit postupně, a autobusům v barvách města stále občas vypomáhají autobusy zelené, určené právě pro IDESKU. Během prvního čtvrtletí tohoto roku docházelo i k některým provozním nepřesnostem, převážně v souvislosti s napojením autobusových spojů na jízdní řády vlaků. Jízdní řády jsou dnes optimalizovány a řidiči MHD už by nové trasy měli mít zažité. Chaos tu určitě nepanuje. Vzpomínám si, když jsme v roce 2014 zaváděli nový systém MHD, trvalo déle než rok, než si systém sedl a začal fungovat dle našich představ. Zásadní problém v této věci nevnímám.

Na linkách MHD jezdí osm nových žlutomodrých autobusů, označených znakem města a nápisem městská doprava. Čtyři z nich jsou elektrobusy značky MAN. Co byste řekl na názor, že v případě elektrobusů jde o poměrně drahý experiment?

B. Komínek: Dle nařízení Evropské unie musíme mít na provozu MHD minimálně 40 procent vozidel na nízkoemisní pohon. A bylo na dopravci, co nám nabídne. CNG nebo elektromobily. Nabídl elektrobusy. A já si nemyslím, že je to špatná volba. Drobné problémy řešíme. Na provoz MHD zásadní vliv nemají. Podotýkám, že jestli je dražší doprava autobusem naftovým nebo elektrickým, neřešíme. Řešíme dopravní výkon jako celek. A cena dopravního výkonu je tedy v přepočtu na kilometr u obou variant stejná.

Město zahájilo přípravu strategického plánu rozvoje do roku 2035. Co by měl dokument obsahovat?

B. Komínek: Strategický plán rozvoje města je dokument, z něhož vyplývá, kam chceme do budoucna směřovat. Tento plán město samozřejmě má a drží se ho. Nyní ho obnovujeme, stejně jako jsme svého času obnovili systém dopravní obslužnosti města. Plán neřeší, co bude zítra nebo příští rok. Řeší, co bude za pět či deset let. Jak to má v názvu. Do roku 2035. Vedle něj se plní akční plány, které jsou krátkodobější, ale se strategickým plánem souzní.

Do přípravy plánu jste zapojili i veřejnost. Překvapilo vás něco na výsledcích dotazníků nebo setkání s obyvateli?

B. Komínek: Nic vyloženě překvapujícího nezaznělo. Občané se spíš vraceli k nápadům, které už tu v minulosti byly, ale k jejichž uskutečnění nedošlo. Lidé dle očekávání preferují zlepšení dostupnosti bydlení, více pracovních příležitostí, rozšíření nabídky volnočasových aktivit nebo zvýšení pocitu bezpečí ve městě. Zajímavý je i názor mladých lidí, kteří si sice přejí modernější město, ovšem zároveň si nejsou jistí, zda tady zůstanou. Vedle veřejnosti se do přípravy zapojili i odborníci z různých oborů. Celý proces projednávání strategického plánu koordinuje tajemník městského úřadu Karel Holý. Strategický plán je veřejný dokument a s veřejností bude nadále konzultován.

Z průzkumu vyplynulo, že lidé oceňují klid a prostředí města, ale vadí jim vámi zmíněná špatná dostupnost bydlení a nedostatek pracovních příležitostí.

B. Komínek: Vidíme to stejně. Zlepšením situace ohledně bydlení a práce se zabýváme. Otázku bydlení řešíme i s developery, ale není to jednoduché. Věřím, že pozitivní vliv bude mít v této věci i modernizace veřejné dopravy, mám na mysli IDESKU, která usnadní dojíždění za prací i mimo jindřichohradecký region.

Kdybyste měl vybrat dvě konkrétní věci, které mohou Jindřichův Hradec v příštích letech skutečně posunout dopředu, co by to bylo?

B. Komínek: První. Příprava technické infrastruktury pro firmy, které by tady mohly vytvořit významné množství pracovních míst. Druhá. Bydlení. Konkrétně výstavba bytových domů s byty, na něž by dosáhli i mladí lidé. Pokud se tyto dvě věci podaří, lidé sem budou přicházet a ne odtud utíkat. A to by byl velký posun vpřed.

Lokalit pro rezidenční výstavbu, včetně výstavby bytových domů, je v Hradci několik.

B. Komínek: Ano. Například areál někdejšího družstva Vajgar v Claudiusově a Bezručově ulici, kde už proběhla demolice a má zde vzniknout zhruba padesát bytů. Dále je tu objekt bývalých Dukelských kasáren ve Václavské ulici, v němž se plánuje asi sedmdesát bytů, a město pak za tímto účelem připravuje lokality na Zbuzanech a v Radouňce.

Už jsme informovali o tom, že město vypsalo konkurzy na ředitele čtyř ze šesti základních škol. V jaké fázi se tento proces nachází?

B. Komínek: Obálky byly otevřeny, komise zasedla a 6. května dojde k pohovorům s vybranými uchazeči. Připomenu, že se jedná o první, třetí, pátou a šestou základní školu. Konečné rozhodnutí bude na Radě města. Ke jmenování ředitelů či ředitelek dojde k prvnímu srpnu a jmenováni budou opět na šest let.

Čtyři školy ze šesti… Nepředstavuje takto rozsáhlá obměna jejich vedení určité riziko? Z hlediska stability školství ve městě?

B. Komínek: Nedomnívám se. Zkrátka dodržujeme šestileté období. A teď tato funkční doba uplynula na těchto školách. Změna vedení mnohdy neškodí a my jsme chtěli dát prostor novým lidem s novými vizemi a novým pohledem na věc. Není přitom vyloučeno, že na některé škole ke změně na postu ředitele nedojde. Do výběrového řízení se mohli přihlásit i ředitelé stávající. A někde se tak stalo.

Vrátím se k bydlení. Už jste zmínil záměr rezidenční výstavby na Zbuzanech, tedy na kraji města při výpadovce na Prahu. Cílem má být dostupné bydlení zejména pro mladé. Jak to s tímto projektem vypadá?

B. Komínek: Zatím jsme ve fázi návrhů. Zásadní bude napojení lokality na silnici první třídy, kanalizace a další technická infrastruktura. Tohle všechno musí být samozřejmě hotovo ještě před vlastní výstavbou. V této věci má teď nejvíc práce městský architekt. Věřím, že materiál k posouzení dostaneme co nejdříve. Veřejnost dostane slovo pochopitelně taky.

Součástí plánované čtvrti s rodinnými a bytovými domy má být i parkoviště v těsném sousedství zahrádkářské kolonie. To se nelíbí místním zahrádkářům. Můžete jejich obavy rozptýlit?

B. Komínek: Na tyto úvahy, obavy a plány je ještě příliš brzo. S majiteli přilehlých zahrádek budeme samozřejmě jednat. Coby s vlastníky sousedních pozemků. Budou si k tomu moci říci své a my se budeme snažit vyjít jim vstříc. Osobně jsem jim sjednal schůzku na odboru rozvoje města, který tento projekt připravuje.

Albert Fikáček, majitel hradecké úzkokolejky, údajně uvažuje o tom, že by trať mohla propojit Českou republiku s Rakouskem. Obnášelo by to položení dvou kilometrů kolejí mezi nádražím v Nové Bystřici a státní hranicí. Jak reálně tuto myšlenku vnímáte?

B. Komínek: Město, a věřím, že i jeho občané, úzkokolejce fandí a každé její zatraktivnění je vítané. O tomto propojení už se na Kraji v minulosti uvažovalo. Myslím, že nejvíce bude záležet na rakouské straně. Protáhnout trať až do rakouského Litschau by bylo hezké. Uvidíme, jestli se to panu Fikáčkovi podaří. Snadné to nebude. Ale taky jsme si říkali, že lokálka asi už nikdy nepojede. A vidíte. Jezdí. Fikáček je člověk, který si jde za svým cílem a umí věci dotahovat do konce. U takových není nic nemožné.

Byl by o takovou věc zájem? Ze strany Jihočeského kraje i ze strany rakouského regionu Waldviertel?

B. Komínek: V Rakousku už se tou myšlenkou také zabývali a Jihočeský kraj se k tomu vždy stavěl pozitivně. Bylo to ale jen na teoretické bázi. Záleželo by na podmínkách a na tom, kdo a jak by se na věci podílel. Podotýkám, že český úsek by byl výrazně kratší než ten rakouský. Jak už jsem řekl. Hlavní slovo budou mít Rakušané. Pokud se vysloví pro, věřím, že Jihočeský kraj se k iniciativě připojí.

Rekonstrukce městského zámeckého pivovaru se blíží ke konci. Připomeňte, kdy přesně má být dílo hotovo?

B. Komínek: Pronajímaná část objektu s pivovarem Jindra a restaurací Smetana by měla zahájit zkušební provoz v červenci. Část provozovaná městem, tedy společenský sál a další prostory, bude veřejnosti zpřístupněna v polovině září. Takový je plán. Městský odbor kultury už pracuje na podzimním programu, který by se měl odehrávat právě v tomto sále.

Památkáři nově požadují instalaci esteticky vyhovující dubové brány do zdi mezi areály pivovaru a zámku, což by rekonstrukci ve finále nečekaně prodražilo.

B. Komínek: Národní památkový ústav už se s naším odborem rozvoje města dohodl na tom, jak by brána měla vypadat.

Proč se takový požadavek objevil až teď?

B. Komínek: Některé věci prostě dobíhají za pochodu. S bránou zde bylo počítáno vždycky, ale nebylo specifikováno, jaká brána to bude. Nyní to památkáři specifikovali. Bude se řešit i to, kdo bránu bude zamykat, jestli pivovar nebo zámek atp. Jsou to převážně provozní věci, které na výsledek vliv nemají. A fakt je, že když už tam má brána být, tak ať vypadá hezky a návštěvníci pivovaru se z předzahrádky restaurace mají na co dívat.

– Svatopluk Doseděl –